ANTIKVARTET Nejsme SPIRITUÁL KVINTET revival
Antikvartet existuje už více než padesát let. Dá se však říci, že pořádnou aktivitu vykazuje až v poslední dekádě, protože jeho zakladatel Dušan Vančura chtěl zůstat u muziky i po konci Spirituál kvintetu. Dne 9. prosince uběhlo pětaosmdesát let od jeho narození a jako vzpomínka na dílo, které zanechal, vychází dvojalbum Láska tvá, jež je plné jeho písniček a textů. Na otázky odpovídal takřka celý Antikvartet, kromě manželky Dušana Vančury Zuzany Vančurové i kapelník Jiří Mašek a zpěvačka Magdalena Jungwirthová. TEXT: MILAN MENČÍK FOTO: LUCIE KALAŠOVÁ CHRAMOSTOVÁ Spousta interpretů tvrdí, že se neradi poslouchají na vlastních albech. Jak to má Antikvartet? Vančurová: Já se ke starým nahrávkám moc nevracím, pokud zrovna něco konkrétního nehledám. Ovšem naše nová deska mě zatím pořád baví. Tu ještě oposlouchanou nemám. Mašek: Něco jiného je to při nahrávání, kdy musí být určitá nespokojenost, protože víte, že ta věc bude mít ještě vývoj. V momentě, kdy se písnička smíchá, zmasteruje, už mě naplňuje spokojeností. Myslím si, že jsme na té desce odvedli maximum toho, co umíme, a bylo by smutné, kdyby člověk nebyl spokojen s tím, co vytvořil a co vlastně lidem posílá. Jungwirthová: Já se vracím ke starým nahrávkám velmi ráda, jsou pro mě zdrojem vzpomínek a také důkazem toho, kam se Antikvartet od té doby posunul. Vždy ale nejraději poslouchám nejnovější nahrávky. Je to pro mě odměna po tvrdé práci, kterou jsme na desce odvedli. Desatero bylo ze známých důvodů zlomovým albem. Jakou cestu za ty dva roky kapela ušla? Vančurová: Dost zásadní. Původní sestava se rozpadla, zůstaly jsme jen s Madlenkou a našly si k sobě dva nové členy. Kromě barvy hlasů se změnilo i nástrojové obsazení a vůbec celá energie a způsob vnímání písní. Jungwirthová: Vytvořili jsme nový Antikvartet. S příchodem Jirky a Toma dostala kapela naprosto odlišný zvuk, styl vystupování i projevu. Je to věc nejen odlišného nástrojového obsazení, ale také povah. Povah, které k sobě neskutečně ladí. Společná práce nás baví. A to je na kapele opravdu zásadní. Je něco během těch dvou let, čeho litujete a už se to nedá vrátit zpátky? Vančurová: Není. Všichni jsme si prošli i osobními změnami a dokázali jsme se vzájemně podržet. Teď vidím, že to byla taková zkouška toho, jak spolu dokážeme fungovat i v krizových situacích. To, že jsme obstáli, mi dává velkou naději do budoucna, že tohle je ta správná sestava. Jungwirthová: Naučila jsem se ve svém životě ničeho nelitovat. A už vůbec ne zpětně. Věci jsou tak, jak mají být. I když jsou jeho součástí nepříjemné nebo smutné okamžiky, Zuzka mi ukázala, že vždy nakonec pochopíme, proč se to tak mělo stát. Ničeho nelituji. Jaký dopad na fungování kapely má skladba Desatero? Vančurová: To nevím, to je spíš otázka pro posluchače. Ale je pravda, že čas od času někdo zmíní, že právě tuto skladbu rád poslouchá. My ji po Dušanově odchodu nezpívali, protože v nás ještě vzbuzovala příliš velké emoce. Dušan si ji napsal pro sebe a také ji tak zpíval. My Desatero zařadili do repertoáru díky Tomášovi, který se ujal sólového partu. Sám se ho naučil a na jedné z prvních společných zkoušek to vystřihl. A to je právě to, o čem jsem mluvila. Má jiný přístup a jinou energii. Nesnaží se napodobit Dušana, zpívá po svém a skvěle. My touto písní dnes zahajujeme každý koncert a má velký úspěch, protože její poselství se nemění. Nyní vydáváte úplně nové dvojalbum Láska tvá. Jakou má filozofii? Mašek: Je to deska, která je výsledkem našeho ročního snažení ve studiu, vymýšlení, nahrávání, aranžování, míchání, masterování, a hlavně dlouhého uvažování. Chtěli jsme vybrat to nejlepší, co Dušan kdy napsal, a rozhodli jsme se ty písničky pojmout po svém. Nedržíme se v aranžích originálu, nejsme Spirituál kvintet revival či Franta Nedvěd revival. Jsou to krásné a kvalitní písně, jež jsme se rozhodli zazpívat sami tak, jak je cítíme. Z kolika skladeb jste vybírali? Vančurová: Vlastně ze všech, které kdy Dušan napsal. Měla jsem poznámkový blok a v něm rozdělené listy, co pro koho kdy napsal. U některých písní bylo od začátku jasné, že nemůžou chybět ve výběru, třeba Kocábka, Batalion, Mlýny, Žízeň, Devatenáct nebo Můj zvon. Bohužel některé jsme nemohli zařadit, protože na ně nemáme autorizaci původního autora hudby. O jakou skladbu se vedly v kapele největší spory? Vančurová: Žádné spory se nevedly. Všichni respektovali mě, to, že znám Dušanův repertoár nejlépe. Jen Madlenka měla přání, aby mohla zpívat Soudný den, a já jí samozřejmě ráda vyhověla. Protože nešlo o to vybrat jen písně, ale také o to, jak se provedou, kdo je bude zpívat nebo jak se na nich bude jinak podílet. Podle toho jsme pak oslovovali jednotlivé hosty. Jungwirthová: Nevedeme spolu spory. U nás funguje vzájemná úcta a respekt, zejména k Zuzce jako dědičce Dušanova hudebního fondu. Proto jsme do jejího výběru nezasahovali a ctili ho. Osobně jsem asi u dvou věcí trochu zapochybovala o tom, jak bude aranž v našem pojetí vypadat, ale vždycky jsem byla výslednou prací nadšená. Nakonec patří mezi mé oblíbené skladby na desce. Proč jste zvolili formát dvou alb? Vančurová: To je jednoduché. Na jeden nosič by se to prostě nevešlo. I tak nám zbyla spousta materiálu na další desku. Mašek: Chtěli jsme k Dušanovým nedožitým narozeninám udělat něco rozsáhlého a reprezentativního. Nějakou věc, která bude stát za to nejen muzikantsky, ale i výpravou, aranžemi. Na desce je mnoho hostů pěveckých i hudebních. Booklet je v DVD formátu, takže se v něm grafik mohl vyřádit. Máme dojem, že je to decentní a velmi kultivovaná záležitost. Antikvartet byl dřív převážně vokálním tělesem. Zvuk alba však napovídá, že se posouvá k celokapelovému. Je tahle dedukce správná? Vančurová: Ano, je. Vokální skladby ale rozhodně neopustíme, a i v instrumentálně doprovázených písničkách bude hrát vícehlas zásadní roli. Jak obtížné je spojit vaše civilní životy a zaměstnání s fungováním kapely v okamžiku, kdy hudba není tím, co vás živí? Vančurová: Pro mě je kapela můj život. Podřizuji jí veškerý volný čas a věřím, že nás to brzy živit bude. Takhle jsem to vždycky chtěla. Mít kolem sebe skvělou partu lidí a dělat to, co mě baví. Mašek: Antikvartet nám vydělává částečně, ale do budoucna bychom se chtěli zprofesionalizovat. Já se živím zvukařinou, dvanáct let […]
Pro přístup k tomuto obsahu je potřeba mít jeden z našich plánů - Informace ZDE
Můžete vyzkoušet 30 dnů ZDARMA - REGISTRACE ZDARMA ZDE
Mám předplatné - přihlásit se
Pro přístup k tomuto obsahu je potřeba mít jeden z našich plánů - Informace ZDE
Můžete vyzkoušet 30 dnů ZDARMA - REGISTRACE ZDARMA ZDE
Mám předplatné - přihlásit se 
