WE ARE BIFFY F*CKING CLYRO!, Praha, Lucerna Velký sál, 7.6.2016

Biffy Clyro, trojice skotských velikánů, kteří spolu obráží světová pódia již přes dvacet let. Trio ve složení Simon Neil (kytara, zpěv) a dvojčata James (baskytara, zpěv) a Ben (bicí, zpěv) Johnstonovi se v Praze ukázalo poprvé v roce 2010 v Lucerna Music Baru, o tři roky později v Roxy a v roce 2014 na své do letošního roku poslední zastávce u nás na festivalu Rock for People.

V rámci turné k nové desce Ellipsis, která jako v pořadí sedmé studiové album vychází v červenci letošního roku, se kromě několika festivalových vystoupení, z nichž jsme třeba to na německém festivalu Rock im Park navštívili také (a report přinášíme také ve článku z festivalu), přijeli podívat skotští rockeři i do o poznání menších prostor, třeba právě i do pražské Lucerny. Ta oproti právě např. festivalům nabízí kapacitu „pouhých“ několika tisíc lidí. Velký sál jinak plesově zaměřené Lucerny se však Biffy Clyro vyprodat nepodařilo, o méně úspěšném vystoupení se však v žádném případě mluvit nedá. Trio, složené ze třech v téměř každé kapele základních nástrojů, doplněné o koncertního a studiového kytaristu Mike Vennarta a klávesistu/kytaristu Richarda Ingrama, však kypí až neměřitelnou dávkou energie, showmanství a vzájemného propojení, že nejen po hudební stránce nýbrž i po té vizuální, návštěvník koncertu zkrátka neví „kam dřív skočit“. Ještě donedávna bylo totiž pro kapelu typické vystupování „nahoře bez“ a s tím spojená přehlídka početných tetování a zběsilého pódiového poletování všech členů.

Před devátou večerní, kdy se blížil start koncertu, se prostory Lucerny začaly pozvolna zaplňovat, hlavně pak ty blíže pódiu, protože v případě Biffy Clyro zkrátka chcete vidět co nejvíc. Koncert samotný pak po intru odstartoval energickou novou písní Wolves Of Winter a zvolení právě této písně na začátek se zdálo jako velmi dobrý tah. Všem přítomným fanouškům byla totiž i přes své „mládí“ dobře známá a tak se již od prvních tónů celé prostory rozezněly sborovým zpěvem, kde až téměř někde v pozadí zazníval ten hlavní a „oficiální“ ze strany kapely. Ta už v mnohých dalších písních dle zvyku přenechávala zpěvovou linku jen fanouškům, hromadný zpěv se tak rozléhal Lucernou po celý koncert. Obrovský příval energie linoucí se z pódia pokračoval spolu s hity Biblical, Bubbles, Black Chandelier, The Captain, Mountains či závěrečné Many of Horror a Stingin‘ Belle. Mezi nimi se pak postupně objevovaly skladby z nové desky Wolves Of Winter, Animal Style, Friends And Enemies, Medicine a On A Bang, které ani oproti starším hitům neztrácely na oblíbenosti.

Biffy Clyro jsou naprosto po právu označováni za jednu z největších a nejlepších „kytarovek“ současnosti a jejich koncerty jsou toho největším důkazem. Bezprostřední show, která si nebere servítky s nikým a ničím, co by jí mohlo stát v cestě, dravost a surovost kytarové hry spojená s lehkostí a sex-appealem vokálního projevu všech členů. Vypočítavé plánovaní písní, které výborně fungují jak v uzavřených prostorách, tak u několikanásobně početnějšího festivalového davu, skromná, avšak strhující pódiová prezentace, to vše jsou charakteristické vlastnosti mnohdy těžce specifikovatelného souboru, který se pod názvem „Biffy Clyro“ ukrývá.

Matěj Chalupa

Související články

Komentáře

rockandpop
Pro přístup k tomuto obsahu je potřeba mít jeden z našich plánů - Informace ZDE
Můžete vyzkoušet 30 dnů ZDARMA - REGISTRACE ZDARMA ZDE
Mám předplatné - přihlásit se