Fabrika (eponymní album)
Vydavatelství Papagájův Hlasatel zase jednou zabrousilo do domácího punkového „dávnověku“. Tentokrát, aby připomenulo kladenskou kapelu Fabrika. Je tak trochu paradoxní, že ačkoli se Fabrika objevila s dvojicí skladeb hned v roce 1990 na monitorské kompilaci Rebelie – Punk ’n’ Oi!, nikdy se vlastně samostatné desky nedočkala. Sběratelé, archiváři a pamětníci mají možnost držet v rukou album Fabriky až teď, více než třicet let od jejího vzniku.
Základ desky tvoří demonahrávka skupiny z roku 1988 doplněná pár live záznamy a příspěvkem Fabriky na kazetovou kompilaci Plameny smrti vydanou v roce 1994. Některé ze skladeb tu tak v rámci patnáctipoložkového playlistu zaznívají ve dvou verzích. Písně rychlé i melodické se sborovými vokály, plechově znějící kytarou a basovými linkami sahajícími občas od punku či tehdejšího pojetí hardcoreu až někam k new wave. Jedná se, jak už bývá u Papagájových výletů proti proudu času zvykem, o působivý dokument doby (velmi dobře doplněný na vloženém listu podrobnějšími informacemi o kapele a texty nahraných songů).
Jak se doba posunula, může být nahrávce vytýkán nepříliš kvalitní zvuk. To, co jsme v začátku devadesátých let poslouchali ze stokrát jetých kazet a vlastně nám to ani nijak zvukově extra nevadilo, dnes zní prostě archaicky, a ne úplně ideálně. Na druhou stranu, kde vzít, když jiná výchozí nahrávka neexistuje a Fabrika si tu desku zaslouží? A navíc, co by byl punk s dokonale vyčištěným soundem? Album je věnováno baskytaristovi Fabriky Petru „Smíchovi“ Směšnému, jenž se jeho vydání už nedožil.
Interpret: Fabrika
Album: Fabrika
Vydavatelství: PHR Records
Žánr: punk
Stopáž: 48:10
Autor recenze: Milan Slezák
