FiHa – You and Me and Victoria

Lehce stravitelná je muzika kapely FiHa. A občas se blýskne zajímavými aranžemi, které buď donutí ucho, aby se našpicovalo, nebo aspoň zafunguje jako mezixicht (pro ajťáky interface) pro záblesk vzpomínek na cosi, co se hrálo už dávno. Ušní našpicování nastane několikrát na začátcích skladeb, třeba hned při úvodní Beauty. Ke druhému důvodu zvýšené pozornosti použiju jako příklad refrén písně Victoria, jenž připomíná první polovinu refrénu jedné věci zpívané Terezou Kerndlovou a na který jako by se kapela rozbíhala už v refrénu předchozího Strangera. A na začátku zpěvu u hned následující Easy Way Out se divím, proč nezpívá Ringo? Celá věc by se na albu Beatles neztratila… Inu, britpop. 

Pak se zase vracíme k lehké stravitelnosti. Sound skupiny je hodný, ale ne mdlý. Neuspí ani neotravuje břity na kytaře. Ta pěkně zvoní, i v minimalistických pasážích. Potěší sejmutí bicích. Jako na živý poslech. A ve spojení s bručivou basou je to ono. Pěje se anglicky a zvukový mistr poslal hlas frekvenčně trošku do tunelu. Někde je to slyšet víc, jinde míň a vytváří to zajímavý zvukový oblouk. Tempově patří deska mezi pohyblivé, svižnější skladby se mi líbí víc. 

Interpret: FiHa

Album: You and Me and Victoria

Vydavatelství: vlastní náklad

Žánr: pop

Stopáž: 42:23

Autor recenze: Vladimír Motýlek Savec

Sponzorováno