Mendoš – To jsem já

Jste rodilý Ostravák? A máte srdcový vztah ke svému rodnému razovitemu kraji? Právě pro vás se tedy stane jistě srdcovou záležitostí i debutové CD ostravského písničkáře Zdeňka Furmančíka alias Mendoše, který se svou prvotinou počkal a dlouho na ní pracoval, o to jistěji ale výsledek stojí na svých vlastních svérázných nohách.

Na albu písničkář spolupracoval s hudebníkem a producentem Evženem Hofmannem, který se kromě stálé pozice kytaristy kapely Kryštof ujal, jak už je výše psáno, producentského křesla a v jeho studiu Taurus Records nyní nahrává hudbu od folku přes pop-rock až po hard-rock. Je tedy jasné, že deska se nese nejvíce v duchu první jmenované škatulky, avšak s řízným rockovým přiostřením.

Hned první záležitost s názvem To mi nevadí má už od začátku pozitivní drive a až country kytarové riffy, jako úvodní skladba rozhodně funguje díky textu, který tak trochu představuje Mendošův přístup k hudbě a životu celkově. V podobném duchu se vlastně nese i další věc – To nejsem já. Typicky ostravský Mendošův přízvuk ale ještě více graduje a kytara se již zdá být rockovější. Následující Šedý vlas s lehce bluegrassovou aranží je zase lidově autentická a přitom neztrácí na vkusném hudebním i textovém pojetí.

Pokud se má mluvit o opravdu nejrázovitějším provedení, rozhodně v tomto vede čtvrtá skladba – Nejhezčí baby. Mendošovy texty celkově pojednávají o životě na Ostravsku a zdejší nátuře, nutno však uznat, že přestože člověk uvažuje o nadsázce, zasvěcený ihned pochopí, že texty jsou skutečně autentické. V typicky rockovější baladě a melodicky nejharmoničtější skladbě na desce – Dům, co někdo zapomněl, Mendošovi s vokály pomohla jeho dcera Lenka a tato kombinace je příjemným zpestřením, stejně tak kytarové echo v mezihrách v pozadí a taktéž závěrečná gradace všech použitých prvků.

Nejatmosféričtějším kouskem je zase skladba Ostravo, Ostravo, která jakoby zachycovala zdejší podnebí a těžký smogový vzduch, který se nad ránem nese nad Vítkovicemi. Vokály v refrénu mrazí a zdejší člověk má potom husí kůži i z textu, co popisuje těžký, ale pro všechny tak známý všední život v Ostravě. Ve skladbě První leden Mendoš vsadil na netypický klavírní podklad, který se k tomuto lyričtějšímu pojetí velice hodí a později můžeme opět zaslechnout i čistý vokál dcery Lenky.

Nová Karolina – tento fenomén jistě zasáhl každého, koho se ostravský život jen trochu týká. Stejnojmenná skladba vtipnou hantýrkou popisuje přednosti i strasti tohoto nákupního centra a Ostravákovo srdíčko opět zaplesá nad tématem, který je mu tak blízký. Předposlední věc Kolotoč má příhodně houpavý rytmus, opět trochu country a bluegrass nádech a lidově melancholický text.

Závěrem desky zaslechneme naposledy krásné, i když trochu smutné Muzikantské nebe, které jsme mohli zpozorovat jako Mendošův singl již dříve. Poslední tečka, která, i když je tesknivá, na závěr se dokonale tematicky hodí. A rozhodně také hudebně nepropracovanější věc na celém albu.

Mendošovo album To jsem já sice čerpá z ryze regionálních motivů, jistě však dokáže zaujmout i posluchače neostravského, nezasvěceného a takového, který možná zprvu bude brát texty jako slušnou recesi, avšak když se zaposlouchá hlouběji, najde spoustu skrytých hudebních vrstev a překvapení, které se pod povrchem objevují. Zemitý Mendošův charakter ve spojení s na povrch nedbalým písničkářstvím, avšak ve skutečnosti s mnohem větším přesahem, je originální počin, který si rozhodně zaslouží pozornost nejednoho posluchače kvalitní folk-rockové scény.

https://www.youtube.com/watch?v=iIEY763bvSw

Sponzorováno