POHLEDY OD LABE Poslední dopis synovi
Hrávali jsme spolu takovou hru. Když jsme někam jeli, ne na festival, tam by to nemělo ten smysl, ale třeba do Prahy za nějakým nákupem, bodovali jsme si známé, které jsme náhodou potkali a pozdravili se s nimi: „1:0 – Jirka, brankář futsalového týmu,“ zahlásil jsi třeba. Já pak vyrovnal kytaristou nějaké okresní kapely, na jehož jméno…