SCHODIŠTĚ vysílá do světa Samotáře, “návod na přežití lockdownu”

Při vší úctě k epidemiologům, oni vůbec netuší, že existují lidská individua, kterým se covid vyhýbá – a to jsou takzvaní samotáři. Jak to funguje v praxi ukazuje v novém videoklipu sedmatřicetileté SCHODIŠTĚ, kapela, která se nehodlá smířit s tím, že ústřední heslo z jejího loňského alba KUPŘEDU zůstává prozatím poněkud nenaplněno.

“Písničku jsem složil dva roky před covidem, v současné situaci ovšem dostala další rozměr,” přibližuje baskytarista, kapelník, autor hudby, textu i videoklipu Vráťa Horčík. “Obrazové ztvárnění se mi honilo hlavou taky už dlouho a teď konečně nastal správný čas na realizaci, když nám Doktor během karantény tak pěkně zpoustevničil.”
V pořadí třetím klipem z alba Kupředu na optimistickou píseň Samotář poskytuje kapela návod, jak se vypořádat s karanténou a samotou vůbec. “Nebo možná raději ne, ať si to každý přebere sám, jako náš hlavní hrdina,” glosuje Horčík.

Znalci Schodiště si možná všimnou, že na pozadí stoického hereckého výkonu frontmana Doktora Krajíčka se odehrává sestříhaný životní příběh šedé eminence Schodiště. “Veškeré černobílé záběry jsou z domácího archívu našeho milého kapelníka… aneb jak náš Vráťa zrál”, dodává kytarista a manažer Ondřej Fencl. A přidává upozornění: “Při natáčení nebylo ublíženo žádnému zvířeti, ani rostlině, Krajíček pil pouze kvalitní domácí slivovici.”

V době křtu nového alba Schodiště, koncem ledna 2020, byl covid ještě pořád cizí slovo. Rok se s rokem sešel a nic není jak bývávalo. I přes nastalý marast se SCHODIŠTĚ snaží žít, mimo jiné v únoru streamovalo povedený koncert z Tloskova i přesto, že dva dny před koncertem šel do karantény jeden dechař a vzápětí druhý. Oba pro ten večer nahradil hostující Ondřej Klímek (Vltava, BSP…), povolaný den předem:
https://youtu.be/fXxMxJfX0Yk

Z pilotního singlu Kupředu a zdařilého obrazového ztvárnění zpod rukou kapelníka Vráti Horčíka už se mezitím stal hit:
https://youtu.be/302iHBeKG2E

U fanoušků bodoval i loňský karanténní videoklip k prastaré písni Blbá náhoda, jejíž slogan “letos po třicátý nepojedu do Paříže” taktéž chytl nové kontury:
https://www.youtube.com/watch?v=PDESjLw8Kqw&t=8s

Počínaje loňským 1. červnem a konče 11. zářím kapela zvesela brázdila české hudební moře v duchu videoklipu Mám sto chutí, který startuje celou desku Kupředu, na prvním místě je i v koncertním playlistu a vystihoval euforickou náladu ve Schodišti, kterou s nastalým podzimem opět zmrazil koronavirus… a snad ji zase s dalším létem rozmrazí:
https://youtu.be/emnxiRJvoeQ

Ač frontman Doktor Krajíček oslavil v září dvaašedesát a kapela sedmatřicet, na důchod to nevypadá. Naopak, nové CD je možná nejsvižnější a nejeenergičtější v historie Schodiště. A jak naznačují pochvalné (nejen) recenzentské ohlasy, padá nejspíš na úrodnou půdu.
—
MUSICSERVER (Ondřej Hričko):
Schodiště je v nebývalé formě. Na albu nenajdeme slabého místa, mnohé písně patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kapela stvořila. Pozitivní energie a chuť hrát je tu až hmatatelná.

RADEK DIESTLER (Rádio Beat, rozhledna):
Pokud vám bylo Schodiště sympatické a ztratili jste ho ze zřetele, je deska Kupředu velmi dobrý důvod, proč navázat na staré avantýry.

PRÁVO, NOVINKY.CZ (Jaroslav Špulák):
Texty hudbu smysluplně provázejí a někdy i nesou. Klíma je básník, témata uchopil srozumitelně, současně jim s radostí a uměleckým zadostiučiněním vtiskl básnivost a neopomněl v nich tu a tam skrýt narážky a vtípky, které se zjeví až při opakovaném poslechu.

HUDEBNÍ KNIHOVNA (Karel Souček):
Schodiště vyráží kupředu, ale staré dobré jistoty zůstávají. Písničky jsou energické, skočné, temperamentní, současně lehké a vzdušné, plné nápaditých melodií, barevných aranží a chytlavých refrénů… nápaditě propojených s hořkosladkými, ze života odpozorovanými texty.
—
Hudebně se Schodiště částečně vrátilo k vlastním kořenům, kdy v písních dominovaly melodické linky akordeonu a klarinetu. K těm pak jako kontrast stojí kytarové a rytmicky hutné rify podpořené saxofonem. Pro zpestření se v některých pasážích, tak jako na koncertech, objeví zvuky ze sampleru, které se vhodně doplňují s akustickými nástroji.
“Cílem bylo přenést ve studiu do nahrávek všechno to, co dělá Schodiště Schodištěm,” dodává kapelník Horčík. “A pak také vše podřídit nemilosrdnému pravidlu, že totiž základem je písnička, která musí fungovat i bez složitých aranží”.
Obsahově, tedy textově se autoři písní (především akordeonista a básník Miroslav Klíma) zaměřili sami na sebe, pozvolna stárnoucí chlapíky a na věci a situace, které kolem sebe pozorují, vnímají a ke kterým se vyjadřují; leckdy naštvaně, někdy ironicky, jindy poeticky.

Schodiště je pověstné pódiovým nasazením; vepředu svým neopakovatelným stylem přednáší Doktor Krajíček, který jako maják září v pozici frontmana od prvopočátků, celou kapelu ženou kupředu omlazené bicí (Jakub Homola) a kytara (Ondřej Fencl) s dynamitovou úderností; je to radost, je to jízda.

V posledních letech nastalo na koncertech vítané vyvážení, kdy většina už neřeší, ze kterého století ta která píseň je. Část příznivců stále bouřlivě reaguje na starší hitovky, zatímco ta druhá, početnější, už skáče především do rytmu novinkových festivalovek Nebudu či Stařena.

Čtyři ze současných sedmi členů pamatují zlatou éru Nahoru po schodišti dolů bandu, na níž se zásadně podíleli jak interpretačně, tak autorsky. Činí se i mladá sekce a výsledkem je souzvuk nabitý radostí, který má v sobě kus „starého dobrého Schodiště“, ale i svěží vítr a větší zapojení nástrojů pro kapelu tak charakteristických (klarinet, akordeon, saxofon).

Během dvanácti let společného hraní a několika soustředění se sedmičlenná skupina semkla jak rodinka, která vesele brázdí zdejší hudební „moře“. Hutný mix písní z nejslavnějšího období (kolem alb Ukazovák nasliněnej a Svinska pržola), vypalovaček z „comebackového“ alba Roztoky (2011) a především našláplých novinek z kolekce Kupředu, z nichž leckteré už fanoušci z koncertů dobře znají a vyžadují.

Sponzorováno