Billy Gibbons – Hardware
Americká rocková skupina ZZ Top si dává od alba La Futura (2012) nahrávací pauzu a její lídr a zakladatel Billy Gibbons se podle všeho začíná nudit. Jak jinak si vysvětlit, že se hvězda jeho formátu s mnohamilionovými prodeji desek domovské kapely odhodlala k sólové kariéře až v pětašedesáti letech, kdy debutovala deskou Perfectamundo (2015).
Se šestiletým odstupem vydává teď zpěvák a kytarista s typicky dlouhým plnovousem třetí sólovku Hardware, která je na rozdíl od předchozího počinu The Big Bad Blues (2018), jenž byl z poloviny tvořen coververzemi, plná nového Gibbonsova materiálu. Až to vypadá, jako by si chtěl coby sólový umělec zpevnit půdu pod nohama. A neponechal nic náhodě. Na pomoc mu přispěchali Matt Sorum (Guns N’ Roses, Velvet Revolver a další), Austin Hanks (Slick Lilly), Augie Meyers (Bob Dylan) nebo duo Larkin Poe. Společně nahráli v kalifornské poušti dvanáct rockově špinavých písniček, ve kterých se Gibbons nezdráhá zpívat co nejhrubším hlasem, aby co nejvíce ladil s kytarovými riffy.
V textech se pak přiznává ke své minulosti, gamblerství, drogám či krádežím. Stejně tak zpívá o ženách, jež ho chtěly jen kvůli penězům. Hudebně se ale příliš od domovských ZZ Top nevzdaluje. Počíná si jako ostřílený motorkář, který se rozhodl projet se po známé Route 66 a ukázat všechna dosud neodkrytá zákoutí své duše. Přidal k tomu pár hudebních lahůdek. Ať už svižnou She’s on Fire, hitovky S-G-L-M-B-B-R nebo Hey Baby, Que Paso či nádherně procítěnou bluesovku Vagabond Man, jež kolekci vkusně odlehčuje. Prostě, jede se na pohodu a Gibbons dokazuje, že není karikaturou sebe sama, neboť umí ještě v jedenasedmdesáti napsat silný materiál, který může klidně konkurovat repertoáru ZZ Top. Nezbývá než smeknout klobouk, protože takhle parádní rocková jízda se neslyší každý den.
BILLY GIBBONS
Hardware
CONCORD RECORDS 36:56
ROCK
ROMAN NEWS ZAHRÁDKA
