Clarinet Factory – Pipers
Interpret: Clarinet Factory
Album: Pipers
Vydavatelství: Supraphon
Žánr: alternative
Stopáž: 44:52
Autor recenze: Vladimír Motýlek Savec
Počet znaků: 1308 ( max 1200 )
Recenze:
Hudba klarinetového kvarteta Clarinet Factory vždycky byla určena spíš posluchačům držícím se svým vkusem a založením mimo mainstream. Album Pipers patří svou náladou k těm zádumčivějším. Všechny skladby si klidně plynou a v jejich líném pohybu je udržují basové ostinátní figury. Jasně, jsou hrány na štěbenec. Časté podpory se jim dostane od akustických a elektronických perkusí a samohrajek hostujícího Milana Cimfeho. Díky těmto výrazně rytmickým fundamentům se tak deska ani netkne ambientna, tedy jakéhosi meditativního beztempí. Magična se dosáhne právě neustálým opakováním jednoho rytmického modelu. Africké národy dobře věděly, zač je toho buben. Tělo skladeb tvoří hustě se proplétající liány z melodek ostatních klarinetů, jejichž linky společně tvoří i melodii ústřední. Kromě klasického vedení své linky zní klarinety i třeba jako smyčcový kvartet. Aranže jsou vystavěny tak, že před zavřenýma očima proběhne jakési zrození (Pipers), proletíte se chrámem (A la Orilla, na text I. Gutiérreze), zaslechnete ozvěny free jazzu (Autumn) nebo se pokusíte vnímat význam slov u – v tomto kontextu – obyčejných písní. Ostatně kromě Gutiérreze jsou na desce další čtyři ze společné dílny zúčastněných. Takže i vokál je zapojen do hudební kolorace.