Dirty Old Dogs – Let’s Burn Heaven Again
Olomoučtí Dirty Old Dogs se na scéně pohybují od roku 2016 a hned na úvod se sluší podotknout, že aktuální album Let’s Burn Heaven Again je zastihlo ve velmi dobré formě. Je zatím asi jejich nejkomplexnější a nejucelenější nahrávkou. Poučeni různými hudebními styly (od dark country přes rockovou psychedelii či alternativu, temnější blues rock až třeba po grunge), jejichž určité ozvěny čas od času deskou problesknou, dokázali na ploše devíti skladeb vytvořit svým způsobem jakýsi zvukový film noir plný stylových žánrových obrazů. Ústřední myšlenka jisté očisty ohněm, symbolického uzavření tou dobou možná ještě různě živých, bolestnějších či traumatizujících životních kapitol a restartu do určité míry odstřiženého od minulosti, má v jednotlivých písních adekvátní podkres, oporu a hudební doprovod. Pro toho, kdo se z temných myšlenek dostává kupříkladu poslechem ještě temnější muziky a podobné umělecké vyjádření mu tedy vůbec není cizí, je to album, které by mu nemělo uniknout.
Je velmi obtížné vypíchnout byť jedinou skladbu za všechny. Přestože se písně nenesou po celou dobu stopáže ve stejné náladě a vcelku pestře se v daných mantinelech proměňuje jejich tempo či intenzita, je deska natolik emocionálně sevřená, že každá z nich má nezastupitelné místo. A fakt, že se možná zkušenějšímu posluchači vybaví místy třeba Mark Lanegan nebo dokonce Nick Cave, je vlastně hodnocením samo o sobě.
Interpret: Dirty Old Dogs
Album: Let’s Burn Heaven Again
Vydavatelství: vlastní náklad
Žánr: rock
Stopáž: 39:14
Autor recenze: Milan Slezák