Erasure – The Neon
Interpret: Erasure
Album: The Neon
Vydavatelství: Mute
Žánr: synthpop
Stopáž: 37:15
Autor recenze: Milan Slezák
Recenze:
Erasure dokazují novým studiovým albem, že na chytlavé synthpopové skladby Vince Clarke a Andy Bell rozhodně nezanevřeli ani po více než třiceti letech existence souboru. Oprostili se od toho, co je na minulé studiovce World Be Gone do jisté míry svazovalo, tedy snahy vyjadřovat se v daném hudebním stylu k aktuálním problémům světa (upřímně řečeno, opravdu to k sobě moc nepasovalo), a připravili trochu odlehčenější desetipísňovou kolekci, která jim ostudu určitě neudělá. Úvodní (jako první singl vybraná) Hey Now (Think I Got a Feeling) je už od samého začátku naprosto typický hitový kus se silným zpěvným melodickým refrénem a syntezátorovým podkresem jako z vrcholných let kapely. Výtečná volba na začátek. Pokud vám není daný styl vysloveně proti mysli, jistě zaujme. Důležité ale je, že taková skladba není v playlistu alba osamocena. Zdařilá je minimálně celá první polovina kolekce.
Jestliže v rozhovorech k novince říkal Vince Clarke, že se v písničkách pokusili vrátit k původnímu zvuku Erasure konce osmdesátých let, dlužno dodat, že se jim tento návrat vydařil. Suverénní vokál Andyho Bella a syntezátorový doprovod bez nadbytečných aranžérských kudrlinek je tím, co dává desce ucelenou podobu a směr. Pravda, ve druhé polovině místy ztrácí na chytlavosti a spádu. Není to ale nic, co by posluchače přimělo přehrávání vypnout. Neonem prosvícené album Erasure patří v jejich diskografii jednoznačně do té kvalitnější poloviny.
