Gary Numan – Intruder
Na to, abyste ve sférách elektronické muziky vytvořili působivé temné album, nemusíte nutně hnát celý sound v pekelném tempu a tvrdosti, ani se obklopovat bubáky a hororovými proprietami. Příkladem budiž aktuální deska jednoho z průkopníků elektronické hudby, Garyho Numana. Koncepční album. Takový termín se často v dávnějších dobách používal pro označení desek, jejichž materiál tvořil nějaký sevřený příběh nebo byl zaštítěn jasným jednotícím tématem. Použít by zřejmě šel i u Numanova alba.
Dystopická sci-fi (nebo už ne tak úplně sci-fi) vyprávěná z pohledu drancované a nenávratně ničené planety Země má ve svém základním playlistu jedenáct položek (další edice pak ještě nějaký ten bonus). Ovšem i neradostná všeobklopující hudební temnota může být neuvěřitelně přitažlivá. Výtečně působí třeba The Gift s nepřeslechnutelnými orientálními motivy, ostřejší The Chosen nebo v klidnějším tempu (ale se zřetelně potemnělým druhým plánem kdesi vespod) I Am Screaming. Je to deska na víc poslechů. S každým dalším posluchače krok za krokem vtahuje hlouběji do svého světa.
V plné míře se na ní projevuje kompoziční, aranžérský i interpretační talent hlavního protagonisty. Každý detail, zdánlivá drobnost má své nezastupitelné místo. V některých momentech možná připomene tvorbu Trenta Reznora. Nakonec, oba dovedou vykreslit nejrůznější pochmurné vize dostatečně poutavým způsobem. Pro příznivce do černa oděné elektronické hudby je to rozhodně album, jež by neměli minout.
Interpret: Gary Numan
Album: Intruder
Vydavatelství: BMG
Žánr: elektronika
Stopáž: 54:51
Autor recenze: Milan Slezák
