Jan Burian & Bizarre Band – Jihotaje
GALÉN 42:17 (CD 1), 38:28 (CD 2) POP, FOLK, MODERNÍ VÁŽNÁ HUDBA, ROCK
Pamětníci si spojují jméno písničkáře s klavírem Jana Buriana nejčastěji s kytaristou Jiřím Dědečkem, s nímž vystupoval především v minulém režimu. On je však muzikantem daleko širšího formátu. Hrál i s Petrem Skoumalem, Danielem Fikejzem, Vratislavem Matouškem, v triu s Janem Jeřábkem a Františkem Jančem, se svými syny Jiřím (Southpaw, Republic of Two, Ghostmother) a Janem (Kyklop Galaktikos) připravil album Dívčí válka pro devatenáct zpěvaček a na desce Jiná doba spolupracoval s dvanácti producenty. Se skupinou Bizarre Band se seznámil při přípravě inscenace Vojna svého otce, divadelníka E. F. Buriana. Nehledal doprovodnou kapelu, ale partnery, kteří budou hrát to, co je baví.
První CD se jmenuje Jan Burian & Bizarre Band a obsahuje dvanáct novinek, jež autor muzikantům předal ve tvaru demosnímku či improvizace z koncertu. Skupina používá postupy moderní vážné hudby, což jí nebrání v tom, aby vystřihla hitovou libůstku El Corazón, klezmer Dcera se stěhuje z domu nebo až rockovou Není to lehké s Burianovým zkresleným zpěvem. A samozřejmě zůstávají klasické autorovy hrátky s češtinou s obraty „… prázdnou skříňku naší Pandory…“ (Před soumrakem), „… často však na tom pohoří, nějaký motorkář pohoří…“ (Za venušinými vrchy) či hudební i textová pointa písně Beze snů s použitím vulgarismu a mnoho, mnoho dalšího.
Na druhý disk si pod názvem Bizarre Band & Jan Burian naopak z písničkářova bohatého repertoáru vybírala kapela, aby známé skladby předělala dle svého hudebního náhledu. A to od úplně nejstarší Podivný Hamlet z roku 1978, k níž muziku napsal Vladimír Mišík a Burian ji opatřil jinotajným textem platící i na současnou politickou scénu. Mravenci se proměnili v rockovou skladbu s kytarovým sólem, které nechybí ani v jinak houslové Jak zestárnout. Požár se nese v blues, Nejtišší doprovází smršť fléten, v Na dovolené odpovídačky znějí jak z nejlepších muzikálů a už původně ptákovinu Černý trh voicebandové ztvárnění povýšilo na druhou.
Tradičně perfektně graficky vyvedené obaly z nakladatelství Galén tentokrát ještě doplňují Tomášem Frgalem a Derekem Patonem přebásněné texty do angličtiny. Zajímavostí je i fakt, že Jan Burian na všech nahrávkách rezignoval na hru na piano. To obsluhuje kapelník Zdeněk Dočekal a Burian se věnuje výhradně zpěvu.
ZDENĚK HEJDUK
