Jaromír Löffler – Ty a já – Equal
Interpret: Jaromír Löffler
Album: Ty a já – Equal
Vydavatelství: vlastní náklad
Žánr: soul
Stopáž: C49:26 (CD 1), 50:07 (CD 2)
Autor recenze: Vladimír Motýlek Savec
Počet znaků: 1502 ( max 1200 )
Recenze:
Hrají první tóny první desky a já si říkám: Sakra, Joe Cocker vstal z mrtvých a ještě k tomu se naučil česky! Jenže podobným chraplákem vládne i Jaromír Löffler. Kdo to je? Dříve, před emigrací, člen kapel The Bluesmen, The Flamingo. Pak se stal jedním z „otců“ ostravského soulu, jehož „matkou“ byla Marie Rottrová. Nyní je zpěvák, hudební skladatel a producent.
A právě soulové tyhle desky jsou. Jediný zásadní rozdíl mezi nimi je jazyk textů (podle vzoru berná mince). Shodují se v sedmi písních. Ty a já – Equal, Královna noci – Non until midnight, Noční vlak – Bluestrain, Dva metry – 6feet, Obraťme list – Reset, To se ti jen zdá – One day, Pořád s tebou – Lost. Tak proto se mi při poslechu alba Equal zdály písničky známé. A to jsem ještě další dvojče objevil ke konci druhého cédéčka. Jinak jde o nahrávky šlapající kapely v základní sestavě. Tvoří je zvukově měkká, jinak ale pevná baskytara, ukázněné bicí, nezkreslená elektrická kytara a varhany povětšinou držící nějaké to kilo. Občas je lze zaslechnout klavír (patrně Emil Viklický), občas se přidají dechy. Muzika je takříkajíc na pohodu, a pokud se chcete něco dozvědět, zaposlouchejte se do textů.
Z kusých informací obsažených na jednoduchém papírovém obalu se dá tušit, že nahrávky pro obě alba vznikaly v době první vlny (víte čeho). To potvrzují texty k písním Dva metry a Až to jednou přejde i s jejich anglickými mutacemi. A podle internetových zvěstí je možné, že muzikanti nikdy nebyli při nahrávání na stejném místě. Inu jiná doba. Ale muzika je to dobrá.