Katarzia – Celibát
Interpret: Katarzia
Album: Celibát
Vydavatelství: Slnko Records
Žánr: indie
Stopáž: 42:29
Autor recenze: Milan Slezák
Recenze:
Slovenská indie písničkářka Katarzia je svým způsobem takový alternativní hudební generační fenomén. Fanoušci obdivují její zpracovávání pro ně nosných témat, jiní do jejího světa zase tak snadno nepronikají a jen obtížně nacházejí něco, co by je výrazněji oslovilo. Nové album je tentokrát zahalené v elektronickém kabátu, do nějž ho oblékli přizvaní producenti Jonatan Pastirčák (Pjoni, Isama Zing), Aid Kid a další a posunuli náladu skladeb Katarzie kamsi do sfér introvertního, sféricky alternativního urban indie šansonu.
Kaleidoskop pocitů a stavů hudební doprovod (byť zní poměrně střídmě) do jisté míry akcentuje. Pomáhá vyznít určitému vnitřnímu neklidu záznamů potrhaných vztahů, životních šrámů, citů, melancholie, náhlých smutků či drobných radostí a vyrovnávání se s tím vším, co běh dní přináší, ve specifickém dívčím světě přibližně tak mezi dvacátým a třicátým rokem života. Katarzia sama pak s vokálem pracuje také vcelku úsporně. V podstatě žádné dramatické výrazové odchylky, spíše do sebe uzavřený, jakoby místy trochu nesmělý či mírně nezúčastněný přednes. Za zmínku jistě stojí fakt, že zazní dvě skladby, v nichž Katarzia zpívá česky (jednou z nich je zhudebněný text básníka Václava Hraběte Blues o dešti), a dokonce i píseň v angličtině.
Není to deska pro každého. Někoho zcela mine, jiný si možná najde nějaký úsek. Nepochybně se ale najde i okruh těch, pro které se stane hojně poslouchanou.
