Lenka Dusilová – Řeka
Název: Řeka
Autor: Lenka Dusilová
Vydavatel: Animal Music
Stopáž: 67:00
Po šesti letech vydává Lenka Dusilová řadovku Řeka, která se vymyká všemu, co dosud tato pozoruhodná hudební diva na českém rockovém i alternativním poli vytvořila. Na albu spolupracovala s řadou uznávaných jmen a vychází tedy z polystylového zázemí, což ve výsledku na desce tvoří kompaktní celek, možná ne lehce stravitelný, avšak výborný. Dusilová se nebojí samplovat, využívat všech možných i nemožných efektů a především si hrát. Se zvuky, se slovy, s celkovým postmoderním až dadaistickým pojetím alba.
Některé skladby svou těžkostí přesahují hudební práh běžného posluchače. Děje se tak zejména v kompozici Tremolo, jež není daleko od hlubokých ambientních ploch. Přesto souzvuky tvoří dokonalou harmonii a žádný tón není zbytečný. To, co Dusilová místy nastínila na předchozí řadové desce V hodině smrti, je nyní dotaženo do konečné podoby. Vzhledem k tomu, kam se její tvorba ubírala v posledních letech a jak moc začala pracovat se syntezátory, loopery a krabičkami, navíc často sólově, je potěšující, že lze v bookletu alba Řeka vidět jména Dorota Barová, Petr Ostrouchov, Aid Kid a další.
Pozoruhodným hudebním vývojem si prochází spousta umělců, avšak ne všichni dokážou hudebně vyzrát a stárnout s grácií. Dusilová je zářným příkladem toho, že experimentovat a hledat lze v jakémkoli věku. Stačí nechat múzu pracovat klidně a dát jí čas.
Gabriela Stašová
Interpret: Lenka Dusilová
Album: Řeka
Vydavatelství: Animal Music / Supraphon
Žánr: ALTERNATIVA
Stopáž: 68:26
Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK
Po devíti letech vychází Lence Dusilové, jedné z nejosobitějších tuzemských zpěvaček, páté sólové album. Zúročila a posunula na něm několik svých současných i minulých koncertních projektů. Jednak setkání tří zpěvaček nazvané Spolu, v němž se na pódiu sešly s Dusilovou ještě Monika Načeva a Iva Bittová. Obě kolegyně z beznadějně vyprodaných představení vypomohly na desce zpěvem v písni Tma, čtrnáctiminutovém opusu uzavírajícím Řeku propojením polského textu a české básně Doroty Barové a Irmy Geisslové.
S programem nazvaným Monument/um zase Dusilová společně s autorem videokoláží VJ Aeldrynem koncertováním upozorňovali a zachraňovali netradiční místa v Sudetech. I atmosféra těchto zapomenutých míst se v náladě alba otiskla. Nejvýraznějšími inspiracemi pak jsou Lenčiny sólové koncerty, v nichž střídá kytary, nahrává jejich zvuky, využívá looping, vše přímo na jevišti míchá a do toho zpívá. S texty i bez nich. A to vše přenesla do této desky.
Jen si k tomu ještě pozvala zkušeného a stále více využívaného producenta a muzikanta Petra Ostrouchova a beatmakera a elektronického mága říkajícího si Aid Kid. A samozřejmě další paletu kvalitních muzikantů a spolupracovníků. Martin Kyšperský, lídr kapely Květy, spolupracoval na textech čtyř písniček včetně titulní, které vytvářeli se zpěvačkou společně způsobem, kdy se partnersky dělili slovo od slova.
Název alba sedí, od prvních jakoby vzdálených a postupně zesilujících se tónů a přidávajícího se Dusilové zpěvu v úvodní skladbě Biale konie s textem Doroty Barové nabývá muzika, stejně jako vodní tok, na síle. Během toho si pak třeba odbočí do klidnějšího slepého ramene v písních bez textů Vojsko, Tremolo či Hlubina, aby se rozlil do mohutného proudu ve skladbě Vlákna, zjemnil dětským hláskem v něžný potůček v Dna a zabouřil tepající elektronikou v zúročení další textové spolupráce s Kyšperským v asi nejvíc odvazové a písňové Insomnia.
Nemá cenu vybírat jednotlivé skladby na videoklipy, Řeka si říká přímo o natočení filmu, protože ten tok muziky, který dokonce v digitální edici desky pro download obsahuje samostatný bonusový kousek v podobě celého alba v kuse včetně všech předělů, efektů a atmosfér, tento umělecký žánr nejvíce připomíná.