Lili Marlene – Nevídané album
Interpret: Lili Marlene
Album: Nevídané album
Vydavatelství: mARTin
Žánr: FUTURISTICKÝ ŠANSON
Stopáž: 46:56
Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK
Leccos o náplni desky napoví její rubová strana s podtitulem Neví(y)dané album inzerující čtrnáct skladeb, které se nikdy na žádné nahrávce neobjevily. To ale není tak docela pravda, protože názvy orchestrální miniatury s kytarovým sólem Taneční a vrcholu alba, rockového šansonu s drsným zpěvem Dáši Součkové Žena ze Stínadel, z jehož hlavní hrdinky by Jaroslav Foglar rozhodně radost neměl, najdeme už na albu Tango Desolato. Na novince je ale ta první v demo podobě z roku 2009, druhá ve verzi doprovázející film T.M.A. tuzemského režijního mistra napětí Juraje Herze.
Deska vůbec nabízí mnoho hudebních spojení hlavního aktéra kapely, kromě mnoha jiného skladatele, muzikanta a zpěváka Martina Němce s jinými uměleckými disciplínami. Třeba působivá Periferie, náladou se vracející do žižkovské knajpy doby Pěničky a Paraplíčka opět s hlasem Součkové hrubým jako šmirglpapír a s tahací harmonikou, ovšem podbarvená elektronikou a elektrickými kytarami, pochází ze stejnojmenného baletu, který rozhodně není klasickým tanečním představením a Součková v něm navíc vystupuje v roli Vypravěčky.
Beze slov interpretované snové Prolog a Epilog zase pamětníkům připomenou televizní detektivní seriál České televize Agentura Puzzle, pochodový marš s vrstveným vokálem Gaskonští kadeti a druhá hudební jeden a půlminutová skladbička Arras zase měly doprovodit nikdy nerealizované divadelní představení Cyrano. Slavnější Němcovu kapelu Precedens svým soundem připomene Berlínská zeď o hradbách postavených mezi národy i lidmi s trubkou Míry Barabáše a závěrečným bubínkem upomínajícím na pochody s touto zemí spojované.
Mrazivou náladu navodí duet Zvolna s textovým obratem „… a smrt už spěchá na ranní…“ opět s trumpetovým sólem, ve skladbě Poslední máj zase nad hlasem zpěvačky pohybujícím se v hloubkách i šplhajícím do fistule bublají klávesy i sóluje kytara. Nejčerstvější z celé hudební várky je píseň Hoří Notre – Dame reagující na nedávnou smutnou francouzskou tragédii, která by klidně mohla znít v nějakém dalším divadelním představení.
Ne, rozhodně se nejedná o vymetení hudebních šuplíků, ale o zajímavé shrnutí několikaleté tvorby originálního autora. Jen škoda, že navzdory výtvarnému zpracování názvu desky i kapely a snímku zpěvačky od známé fotografky aktů Terezy z Davle, je nosič uložený jen v jednoduché pošetce. Běžný formát s bookletem, na němž by Němec mohl předvést svou další výtvarnou tvář, by nahrávce slušel ještě víc. Ale vzhledem k tomu, že si album vydal na vlastní značce vlastním nákladem, stály za jeho skromnější podobou nejspíš tradičně finance.
