Mark Lanegan – Straight Songs of Sorrow

Interpret: Mark Lanegan

Album: Straight Songs of Sorrow

Vydavatelství: Heavenly Recordings 

Žánr: rock 

Stopáž: 60:19

Autor recenze: Milan Slezák

Recenze: 

Mark Lanegan vydal loni v říjnu se svým bandem velmi dobré album Somebody’s Knocking. Nedostatkem nového materiálu ale zjevně netrpí. Letos tu máme další desku, tentokrát pouze pod jménem interpreta, se kterou Laneganovi pomohli mnohdy celkem zvuční hosté (ať už se jedná třeba o Grega Dulliho, Jacka Ironse, Johna Paula Jonese nebo Warrena Ellise). Není to až tak úplně klasická řadovka. Vyšla prakticky zároveň s autobiografickou knihou Marka Lanegana Sing Backwards and Weep a při troše „básnické licence“ ji můžeme považovat za jakýsi osobní soundtrack k psanému textu. 

Patnáctka nahraných písní je vedena tak, aby hlavní roli hrály vokál a texty. Hudební doprovod na sebe moc pozornosti zpravidla nestrhává, pouze dotváří a vykresluje požadovanou atmosféru. Možná by se dalo hovořit o určité specificky bluesově či bluesrockově vystavěné náladě, jež může například v některých momentech připomenout obdobný postup Nicka Cavea. Nic veselého, barevného a rozjuchaného, ale o to víc autentické, s emocionálním prožitkem. Jestliže bylo výše zmíněno, že jde o interpretovu autobiografii, jsou ty temné stránky života, boje s vlastními démony a běh osudu možná o to hmatatelnější. Lze ale vnímat určité záblesky světla prozařujícího temnotu. Ani ty nejčernější stavy nejsou zcela bezvýchodné. Album je sice posluchačsky náročnější, ale pokud se zahryzne do kůže, jen tak se nepustí.

Sponzorováno