Marty Friedman – Tokyo Jukebox 3

Americký kytarista Marty Friedman už dávno vystoupil ze stínu nejslavnější sestavy Megadeth. Minimálně hned poté, co z kapely v roce 2000 odešel a o tři roky později se natrvalo usadil v zemi vycházejícího slunce, aby se mohl dál hudebně rozvíjet. A to se mu skutečně podařilo. Nejenže má v Japonsku vlastní televizní show, ale je tam považován přinejmenším za kytarového boha. I díky tomu mohl obléct už potřetí do unikátních aranží japonskou hudbu, která je díky slušivému rockovému a heavymetalovému kabátu stravitelnější i pro zbytek světa, o to víc ale populárnější ve Friedmanově japonském koncertním repertoáru.
Trilogie alb Tokyo Jukebox (2009), Tokyo Jukebox 2 (2011) a Tokyo Jukebox 3 mu navíc otevírá dveře do tamních nahrávacích studií a přitahuje stále více fanoušků. O slávu Friedmanovi ale nikdy nešlo. Na prvním místě bylo pro něho pokaždé poctivé kytarové řemeslo. A jeho otisk najdeme i na této novince, byť se může leckomu zdát trochu exotická. Zahoďme však předsudky a ponořme se raději do poslechu dvanácti nových kompozic včetně singlu The Perfect World nazpívaného s vokalistkou Alfakyun, který jako jediný napsal Marty Friedman. Vše ostatní jsou covery. Teprve potom lze zjistit, o jak precizní aranžérskou práci jde.
Může se totiž směle rovnat s kteroukoli nahrávkou ostatních kytarových velikánů, aniž poznáme, odkud skladby pocházejí. A když, tak jen v nepatrných náznacích. Ale co víc, z desky dýchá optimismus a srší nápady. Dokonce jí nescházejí hity. Slovy Márdiho z Vypsané fiXy je na ní zkrátka „brutální všechno“. Nevěříte? Pak si pusťte písně Gurenge, Kaze Ga Fuiteiru nebo Sazanka a uslyšíte vydatný vodopád melodií tryskající z naprosto odlišné kultury. A právě v tom je hudba geniální, umí spojovat národy. Friedman navíc dokáže orientální motivy zužitkovat a vdechnout jim originální náboj. A k tomu je zapotřebí víc než hbité prsty. Možná i proto je pro Japonce něco jako bůh.
MARTY FRIEDMAN
Tokyo Jukebox 3
AVEX TRAX 52:00
INSTRUMENTÁLNÍ ROCK
ROMAN NEWS ZAHRÁDKA