Miroslav Paleček – Písně domova – pocta Jaroslavu Seifertovi
Interpret: Miroslav Paleček
Album: Písně domova – pocta Jaroslavu Seifertovi
Vydavatelství: Supraphon
Žánr: FOLK, POP
Stopáž: 41:52
Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK
Dlouhá léta polovina folkového dua Miroslav Paleček a Michael Janík vydala před patnácti lety sólovou desku Každej je nějakej. Před pěti lety se pak písničkář na albu Ježkárny zabýval skladbami Osvobozeného divadla a teď natočil desku sestavenou z básní Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu i signatáře Charty 77, kterého minulý režim v lásce příliš nechoval. Přesto se mi hned při úvodní písni Hora Říp vybavila školní recitace a její slova naskakovala po mnoha letech téměř automaticky.
Paleček chtěl básním, k jejichž zhudebnění potřeboval i souhlas umělcových dědiců, dodat patřičně velebný hudební doprovod. Nespolehl se proto jen na svou doprovodnou akustickou kytaru. Coby spoluaranžéra a kytaristu oslovil Pavla Fořta (Flamengo, kapela Karla Gotta) a kromě klasické rockové sestavy přizval ještě komorní kvarteto a hráče na akordeon, flétnu a trumpetu. Téměř bez jejich pomoci se ale autor obešel u folkové U okna přibarvené jen krásným zvukem elektrické kytary a k básni přidanými citoslovci v textu. Dominantní doprovod Palečkovy kytary je i v písni Rok, ale i v ní přece jenom vypomohou housle a další nástroje. Housle dominují i skočné Píseň (Jaro sbohem), ještě rozvernější je pak Jarní rondeaux s jazzovým pianem.
Na desce je sedmnáct písniček, přičemž nejdelší má stopáž zhruba tři a půl minuty. Jedná se tedy o takové malé, milé, dvěma rozdílnými umělci vybroušené drahokamy, z nichž každý svými hranami osvítí zřejmě někoho jiného. Mě odlesk spojení básně a hudby bez refrénů zasáhl nejvíce skladbou U pražské Lorety s temným vzdáleným hlasem trubky a zvonků tuto památku připomínající. Dále pak básníkovým holdem dětské knížce Robinson Crusoe s akordeonem nebo téměř čistě folkové Verše o víně podmalované houslemi, kytarou a perkusemi, jejichž hráč není na obalu uvedený, a s opět přidaným „zhudebňovacím“ textem.
Podle Palečkova vyjádření samostatný koncertní pořad s touto deskou nechystá, jen několik písní z ní zařadí do svého běžného repertoáru. Je to možná škoda, dokážu si totiž představit přiblížení usedlého čítankového autora prostřednictvím veselých skladeb publiku složenému z dítek základní školou povinných.
