Nergard potřetí
Norští Nergard letos vydali třetí album. A to i přesto, že jde o jejich čtvrtou dlouhohrající desku. Svou první Memorial For A Wish z roku 2013 totiž znovu vyslali do světa nově smíchánu o pět let později. Další řadovky jsou A Bit Closer To Heaven (2015) a letos Eternal White.
Pojďme si desky kapely, za níž stojí její jmenovec Andreas Nergård, trochu proklepnout metalovou ladičkou.
Memorial For A Wish je koncepční album odehrávající se v irském Dublinu roku 1890. Muž jménem Peter O’Donnell je uvězněn za zločin, který nespáchal. Album se může pochlubit zpěváky jako Ralf Scheepers (Primal Fear, Gamma Ray) nebo Göran Edman (Yngwie Malmsteen).
A Bit Closer To Heaven se liší od debutu, který sestával z dlouhých epických skladeb. NA druhou desku chtěl Andreas Nergård napsat kratší písně. Povedlo se mu na této cestě přepsat album nejméně čtyřikrát a zahodit téměř dvě hodiny hudby. Sestava alba se však ve finále mohla pochlubit zpěváky jako Elize Ryd (Amaranthe), Nils K. Rue (Pagan’s Mind), Ralf Scheepers (Primal Fear, Gamma Ray) nebo Michael Eriksen (Circus Maximus). Hudební styl je tu měkčí než tomu bylo v případě debutu a Andreas Nergård říká, že chtěl namíchat své oblíbené žánry; pop, rock i metal.
A konečně je tu letošní album Eternal White. Vyšlo u německého vydavatelství Pride & Joy Music a Andreas Nergård se na něm vzdálil od hvězdného konceptu směrem ke stabilní sestavě s pouze jedním hostujícím zpěvákem na albu. Je jím Tim “Ripper” Owens. Eternal White je opět koncepčním albem věnovaným událostem roku 1719, kdy 3 000 švédských a finských vojáků umrzlo při ústupu z neúspěšné invaze do Norska.
Nové album si můžete poslechnout zde:
