Piráti 44 vydávají album 101

Česká alternativně rocková kapela Piráti 44 vydává album 101. Deset autorských skladeb vytváří dramaturgický oblouk mezi životem a smrtí a propojuje témata lásky, ztráty, viny, samoty, strachu, naděje a hledání druhé šance. Název alba odkazuje k Místnosti 101 z Orwellova románu 1984, Orwellův svět je však pouze jednou z jeho významových vrstev.

Orwell žije, kruh se neuzavírá

Album začíná smrtí a končí otázkou, co může následovat po ní. Mezi těmito dvěma body se odehrává život.

Úvodní Katapultovaný vznikl jako pokus autora pochopit smrt blízkého kamaráda, který ukončil svůj život skokem z okna. Text jeho čin nesoudí, ale hledá odpověď na otázku, co člověka k takovému rozhodnutí může dovést. Ani tady však smrt není definitivní tečkou. V závěru se objevuje představa druhé šance: „Na nový život na dně světa, jeho duše plány splétá…“

„101 je deska o mezních situacích, ale nevnímám ji jako reklamu na beznaděj. Naopak. Člověk sice v těch písních něco ztrácí, chybuje, vrací se do minulosti nebo se ocitá v konfrontaci sám před sebou, a přesto se znovu objevuje možnost pokračovat – jako druhá šance, láska, naděje nebo schopnost zvednout hlavu a jít dál,“ říká autor hudby a textů, kytarista a zpěvák Slávek Hamaďák.

Několik skladeb se vrací k minulosti člověka a dívá se na ni s odstupem mnoha let. První singl Pod hladinou řeky je pohledem člověka na vztahy, které svými rozhodnutími nenávratně zničil. V introspektivní Poušti zůstává člověk sám se sebou a hledá odpovědi na události svého života. Mluv nebo popel pak motiv druhé šance shrnuje obrazem ‚naděje nemá schránku v suterénu‘, výzvou přestat hledět dolů a nezůstat uvězněný ve vlastní minulosti. Žít se musí.

Jinou část alba tvoří skladby o lidské blízkosti. Tady a teď, inspirované vztahem Winstona a Julie z Orwellova románu 1984, zachycuje lásku a soukromí jako poslední ostrov osobní svobody. Věčnost napořád vyrůstá z touhy zastavit pomíjivý okamžik blízkosti, zatímco Melancholie je vyznáním člověku, který se stal orientačním bodem života.

Název alba 101 odkazuje k Místnosti 101 z Orwellova románu, místu, kde je člověk konfrontován se svým největším strachem. Orwellovský motiv ale není klíčem ke všem skladbám. Na desce funguje spíše jako metafora mezní situace, ve které člověk přestává mít kam ustupovat.

„Každý máme svou Místnost 101. Nemusí v ní čekat Velký bratr. Může v ní být naše minulost, vlastní chyba, samota, ztráta člověka, kterého milujeme, nebo strach z toho,

co přijde. Důležité pro mě bylo, že ani v takové místnosti nemusí příběh skončit,“ dodává Hamaďák.