Rock&Pop 03/19
Muz(z)ikanti?
Hned dvakrát jsem zhlédla film Muzzikanti z dílny režiséra Dušana Rapoše, jehož prvním i posledním alespoň trochu úspěšným snímkem byla Fontána pre Zuzanu, na který se pokusil navázat hned dvěma dalšími díly. Poprvé jsem se na něj dívala večer v prostorách vinného sklípku při degustaci skvělých bílých vín. Dala jsem si tedy reprízu hned druhý den odpoledne, abych se ujistila, že se tohle veledílo skutečně dostalo do televize. Bohužel se kvalita filmu nezměnila ani napodruhé, i hodnocení z ČSFD – brakových pětatřicet procent – je značně přehnané.
Petr Šiška, člen coverové kapely Legendy se vrací, ale také moderátor cirkusů, kabaretů nebo TV Šlágr, si splnil sen a napsal si scénář na tělo. Ačkoli se nejedná o roli hlavní a v podstatě ji film mohl klidně postrádat, drsný vyhazovač nechyběl u žádné zásadní scény. Šiška se ujal nejen role drsňáka, vtipálka a moudrého rádce, ale dokonce ho můžeme spatřit v roli trpícího romantika, plačícího v upnutém triku v kapkách deště, což považuji za vrchol celého snímku. Podobně zbytečných postav prošla filmem spousta, od Koháka z neznámého důvodu visícího na stromě až po Leoše Mareše a Patrika Hezuckého v rolích policistů.
Šiška však neplnil sny jen sobě, ve filmu jsou obsazeni i jeho blízcí přátelé. Například role starosty se zhostil Lešek Wronka, majitel Bontonlandu a bývalý manažer Ewy Farné. Děj filmu se motá kolem Izziho, který s Petrem Šiškou účinkuje v Legendách a dlouho spolupořádal festival Noc plná hvězd v Třinci. Dalších muzikantských rolí se tak pochopitelně ujala kompletní kapela Doga, jíž měl film pravděpodobně udělat reklamu, kterou ale přece nepotřebuje.
Sen se splnil i samotnému režisérovi Dušanu Rapošovi, jenž si snad už naposledy užil spojení Pavla Kříže a Evy Vejmělkové, která hrála, mimochodem, opět naprosto zbytečnou postavu. Že se v rolích muzikantů objevili další neherci Pavel Callta, Albert Černý nebo celý band Marcela Woodmana, asi dokážu pochopit. Jak a proč na to kývli Jarek Nohavica, Pavel Kříž a Martin Dejdar, opravdu nechápu. Ráda bych dodala něco k samotnému ději, ale nesmyslné a nelogické vkládání různých scén a postav, doprovázených komiksovým ztvárněním, mi v tom udělalo takový guláš, že opravdu netuším, zda měl příběh nějakou opravdu smysluplnou zápletku. Filmové hudby se ujal sám Lešek Wronka, ale ani soundtrack není něco, co bych chtěla slyšet znovu. Tenhle snímek dostal zabrat už od mnoha kritiků v době svého vzniku, o to více mi vyrazil dech fakt, že v tichosti nezmizel z povrchu zemského.
Jaký film z muzikantského prostředí vás ohromil v tom dobrém, ale i špatném slova smyslu? Své odpovědi pište na martina@rockandpop.cz.
Dycky Most!
Nešlo si nevšimnout nové mánie, kterou vyvolal seriál České televize Most!. Sarkastický humor a nadsázka provází příběhy absurdně propojených postav Dáši, předělaného Pavla, a Luďana, typického sociála, včetně jemu podobných kamarádů. Veřejně a vtipnou formou zachycená romská problematika, jejíž je město Most symbolickou metropolí, zaujala celou republiku. Je to dobře a podle některých slov udělala Česká televize pro národ větší krok k menšinové toleranci než kdejaké protirasistické hnutí. Přiznám se, že seriál sama sleduji, a ačkoli nijak nezměnil, nebo neovlivnil, moje smýšlení, neboť na něj koukám jako na oddychovou, sarkastickou a vtipně absurdní komedii, jsem schopna tyto zásluhy seriálu Most! přiznat.
Čemu už rozumím méně, je fanouškovská vlna, již seriál vyvolal. Od sociálních sítí až po lidi na ulici vnímám, jak tím lidstvo žije. Počínaje Vařením s Dášou a konče pozdravy pěstí s výkřikem „Dycky Most!“. Stalo se mi, že jsem byla podobného výkřiku svědkem u dvou Brňáků, kteří seděli vedle mě u stolu v restauraci. Pěstí se pozdravili s výkřikem po každé druhé větě a musím přiznat, že buran z Brna, hrající si na cikána z Mostu, mi přišel velmi úsměvný. Podělila jsem se o tento komický zážitek se svými přáteli na Facebooku a mohu vám říci jedno: Ačkoli se můj příspěvek netýkal kvalit seriálu, ale dvou vykřikujících Moraváků, snesla se smršť reakcí od fanoušků seriálu Most!, kteří můj text nepochopili. Do obhajoby svého oblíbeného snímku dali všechno – jen ne toleranci. Tak kde se stala chyba?
