Rozálie na to jde podruhé trochu jinak

Pražská písničkářka Rozálie vydala po dvou letech od svého debutu Korzetiér druhé album. Pojmenovala je Láska, hlína, rýč. Kolekce autorských písní je příběhem jednoho milostného vztahu, od zamilovanosti přes krize až po rozchod. A na rozdíl od aranžerského minimalismu první desky je kapelová. Ve většině písní se nicméně nadále objevuje zpěvaččinu typická harmonika.

Zvuk hammondek

„Hudební inspiraci jsem čerpala z muziky, pro kterou jsem se v posledních dvou letech nadchla. Jsou to mexičtí interpreti, filmová hudbu šedesátých a sedmdesátých let, rumunské i české dechovky a tlukot našich dvou srdcí. Zdrojem pro mě byla i inspirace z dřívější doby, tedy rozladěné cirkusové kapely, flamenco nebo jazz a blues, na kterých jsem vyrostla. A jelikož písněmi vyprávím příběh, dala jsem si záležet na tom, aby navazovaly, přičemž od první do čtvrté písně téměř vzniká dojem, že jde o jednu skladbu,“ konstatovala muzikantka.

Křest nového alba proběhne 15. prosince během koncertu Rozálie v divadle La Fabrika v Praze.

„Dominantním instrumentem na desce jsou mé staré hammondy, na kterých většinou skládám. Trvala jsem na tom, aby na albu zněly právě ony, a protože váží něco přes sto kilo, přesunuli jsme je ze studia Bros., kde se celé album nahrávalo, na chvíli ke mně domů, a zaznamenali jsme hamonndové party v mé kuchyni,“ popsala vznik alba Rozálie.

Sponzorováno