Steven Wilson – The Future Bites
Britský kytarista a zpěvák Steven Wilson proslul především jako zakladatel multižánrové rockové skupiny Porcupine Tree, se kterou dokázal obsáhnout jak progresivní rock nebo art rock, tak i moderní metal. Vzápětí se objevil i v dalších zajímavých projektech, z nichž asi nejznámější je Blackfield, který vytvořil spolu s izraelským hudebníkem Avivem Geffenem. Realizuje se též sólově. Zatímco jeho první nahrávky byly spíše melancholické, minimálně od předchozí desky To the Bone (2017) se vydává vstříc další hudební výzvě, jíž se pro něj stala artpopová scéna. Nejspíš proto, že mu dává daleko větší tvůrčí svobodu než manévrovací prostor mezi rockovými mantinely.
Steven je navíc volnomyšlenkář. Nejsou mu proto cizí proměny populární hudby a snaží se na ně reagovat po svém. A přesně v tom spočívá jeho genialita. Umí totiž napsat chytlavé melodie a je tedy jedno, do jakého žánru je právě napasuje. Proto si mohl dovolit na předchozí desce výhybku od progresivního rocku k popu a nikoho to neurazilo. Ba naopak! Tentokrát je jeho nahrávka ještě rafinovanější a zavádí hudebně někam do osmdesátých let. Nikoli však prostřednictvím laciného tanečního pozlátka, ale skrze intelektuální polohu přesahující v duchu Petera Gabriela jakékoli hudební škatulky. Gabrielův vliv je na šesté studiovce The Future Bites ze všeho asi nejpatrnější.
Album si přitom pohrává s tématy technologie a ztráty identity. Poukazuje na zbytečnosti, jimiž se člověk vinou nadměrného konzumu obklopuje a zadělává si tak na budoucí problémy v přeplněném světě. Zejména si pak všímá duševní vyprázdněnosti lidí a osamění jedinců bloudících ve vlastní zmatenosti. Odpovídá tomu i hudební kulisa využívající chladných syntezátorů k vyjádření odosobnění. Dá se říct, že Steven Wilson roste s každou další svojí nahrávkou. Tady na svůj pomyslný vrchol vystoupal v takřka desetiminutové tanečně progresivní kompozici Personal Shopper, ve které se mu podařilo snoubit taneční rytmus s ženskými vokály, orchestrací, vlastním falzetem a ponurými syntezátory, jež gradují neskutečně působivou jízdou.
Podobných vrcholů je tu však vícero. Všimla si toho pochvalnými recenzemi jak kritika, tak i fanoušci. Doma ve Spojeném království se díky tomu vyšplhala deska na čtvrtou příčku hitparády, bodovala i jinde v Evropě, v USA se paradoxně umístila mezi čtyřiceti nejlepšími rockovými počiny. Inu, Stevena se vyplatí sledovat a hlavně poslouchat, protože nás vyučuje z toho, jak se dělá hudba bez kompromisů, aby mohl uniknout ze spárů průměrnosti a stokrát obehraných klišé.
STEVEN WILSON
The Future Bites
CAROLINE INTERNATIONAL 41:59
SYNTHPOP, ELECTRONIC
ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA
