Testament – Titans of Creation

TESTAMENT

Titans of Creation

NUCLEAR BLAST   58:34

TRASH METAL

ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA

V době, kdy lidstvo hledá jistoty, o něž by se mohlo opřít, vychází třinácté studiové album kalifornských thrashmetalových Testament, kteří spolu s kapelami Metallica, Megadeth, Anthrax, Slayer a několika málo dalšími tvoří hlavní souhvězdí thrashové scény. Minimálně jejich první dvě desky The Legacy (1987) a The New Order (1988) patří k tomu nejlepšímu, co kdy v tomto žánru vzniklo. A stejně tak i pozdější alba mají neoddiskutovatelnou kvalitu. 

Dvanáct skladeb z novinky, na nichž kapela pracovala průběžně od roku 2017, přitom naznačuje, kdo se momentálně veze ve srovnání s ostatními na vítězné vlně a je schopen neustálé progrese. Už dlouho totiž nezněli Testament tak zabijácky a nebezpečně. Zvláště, když se mohou opřít o rytmickou souhru bubeníka Genea Hoglana a baskytaristy Stevea Di Giorgia, brilantní výkony kytaristů Erica Petersona a Alexe Skolnicka a také o jedovatý vokál Chucka Billyho. Rovněž zvuková stopa, již na Titans of Creation zanechal britský producent Andy Sneap, vytváří z desky průrazný metalový materiál dokreslující specifický sound skupiny. 

Hned úvod alba dává přitom všem na srozuměnou, že spolu se songy Children of the Next Level a WWIII přichází nejsilnější momenty, které jsou plné kytarových výletů a dávají vzpomenout na přelomové zářezy těchto veteránů. Naproti tomu Dream Deceiver překvapuje melodikou ve stylu hard’n’heavy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, Night of the Witch zase méně typickým vokálním zapojením Erica Petersona po boku Chucka Billyho. Mým favoritem je však díky zajímavému sabbathovskému feelingu City of Angels. Ze všeho nejdůležitější je ale zjištění, že se kapela neztrácí ani v dlouhé hodinové stopáži a navazuje směle na předchozí úspěšnou kolekci Brotherhood of the Snake (2016), aniž by vykrádala sama sebe. Někteří mladší muzikanti by jí mohli něco takového závidět.

Sponzorováno