Tomáš Linka – Paní má se má – paměti countrymana

Autor: Tomáš Linka 

Kniha: Paní má se má – paměti countrymana 

Vydavatelství: Stair Jumper Liberec

Žánr: MEMOÁRY  

Stran: 181  

Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK

 

Své vzpomínky píše Tomáš Linka, jedna z největších tuzemských hvězd countryové hudby u nás, sice sám a v první osobě, tiráž však prozradí, že za vedením rozhovorů stojí odpovědný redaktor Tomáš Mečíř a za přepisem nahrávek Jitka Mečířová, což svědčí o společné práci zpracovávající natočené rozhovory. To je ale nakonec jedno, důležité je, že výsledkem je čtivá kniha předkládající tradičním způsobem osudy hlavního hrdiny.  

Už první věty odhalují překvapivou informaci, že děda Tomáše Linky patřil k trojici nejvyhlášenějších pražských lahůdkářů a babička vynalezla dodnes vyhledávaný vlašský salát. Na podobné informace samozřejmě fanoušci country nečekají, těch svých se však pochopitelně dočkají ve velké míře, včetně detailů, o nichž nevěděli a které zatím nikde nezazněly. Jejich popis začíná nečekanou návštěvou banjisty Marka Čermáka z tehdy ještě amatérské, ale už známé kapely Greenhorns u Linky staršího, kterého coby zavedeného foukacího harmonikáře pozval do své kapely. Otec nabídku slušně odmítl, doporučil však syna a tím změnil celý jeho následující život. 

Tomáš Linka vstoupil i s tátovými harmonikami do pobočného bluegrassového Čermákova projektu White Stars, od něho to pak byl jen krůček právě ke Greenhornům. Následující stránky líčí tvorbu repertoáru, natáčení prvních desek, nechybí ani stručná lidská charakteristika tehdejších spoluhráčů, ze kterých mnoho již není mezi námi. Tento postup autor uplatňuje i u pozdějších kapel, jimiž byli Fešáci vzniklí spojením odpadlíků z Greenhorns s kapelou z Ústí nad Labem s tehdy moderátorem Petrem Novotným a samozřejmě Michalem Tučným, posléze pak Kanafas či Přímá linka. Neschází spousty veselých historek, popis vzniku největších hitů z Linkova repertoáru, zážitky ze zájezdů do Spojených států, Finska či Austrálie nebo líčení dlouhodobého pobytu v zábavném parku v Německu, kde část skupiny Greenhorns hrála při westernovém představení s Pierrem Bricem coby indiánským náčelníkem Vinnetouem.  

Jak tomu u podobných knih bývá, i v této jsou součástí mnohdy i dost vzácné fotografie, bohužel nejsou vložené přímo do textu, ale autoři je zařadili do dvou příloh, na kterých některé z nich dostaly prostor větší poštovní známky, což je škoda. V závěru publikace je uvedena i kompletní diskografie s názvy alb, vročením a vydavatelskou firmou. Muzikantská sestava, jež desky natočila, či seznam písniček už ovšem chybí. 

Kniha plní spíše zábavnou než nějakou archivářskou roli, o hlavní postavě se toho ale čtenář dozví hodně. Včetně toho, že sousloví radící přistiženému nevěrníkovi „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, léta připisované Miroslavu Plzákovi, v televizním zábavném pořadu s ním prvně vyslovil právě Tomáš Linka a slavný sexuolog je začal používat. A do své smrti se ho nezbavil. 

 

0

Související články

Komentáře

0:00
0:00