Vojtěch Urbánek – Zhasínám Karlín
Interpret: Vojtěch Urbánek
Album: Zhasínám Karlín
Vydavatelství: vlastní náklad
Žánr: BLUES, FOLK, ROCK
Stopáž: 28:24
Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK
Po desce Urbánek & Mourek, která vyšla na labelu Tranzistor před čtyřmi roky, si další album vydal písničkář Vojtěch Urbánek sám. Ke spolupráci na něm přizval hráče na klávesy Mikuláše Čimburu a bubeníka Miroslava Faderholze, coby doprovodné vokály dva ženské a jeden mužský hlas a především pak Iana Keloskyho, jenž je natočil a zmixoval. Písničkář na něm prezentuje dvě své hudební tváře. Folkovou zastupuje mimo jiné píseň Vítej, na které se doprovází sám na kytaru a pohrává si v ní s českými příjmeními lidí ubytovaných ve fiktivním hotelu Ráj, nebo Poslední nájemník, v níž zase ožívají příběhy křestních jmen. Předělem mezi žánry je rozverný, houpavý Pomalý den, kde se ke kytarovému vybrnkávání přidá baskytara.
Cestu, kterou by se chtěl Vojtěch Urbánek zřejmě vydat dál a již inzeruje jako městské blues, reprezentuje titulní Zhasínám Karlín s dominantní foukací harmonikou, rockovou rytmikou a zajímavými příběhy v textu. Rockovým blues je i Básník, opět doplněný tklivou foukací harmonikou. Nazvučený je jen blbinkou s použitím absolutního rýmu, kterou jiné kapely používají k účelu v jejím názvu naznačeném. Kromě titulní skladby zaujme ještě náladová, poklidná, přitom vnitřním napětím opatřená a svérázně štědrovečerní Vánoce 35 (Lído).
Album Vojtěch Urbánek umístil volně nejen na své internetové stránky, ale dal je k dispozici i na dalších platformách. Limitovanou edici sta kusů cédéček pak nabízí ještě doplněnou originálem unikátní fotografie, již pořídil v Karlíně, který mu tolik uhranul. A to by v tom byl čert, aby nějaký ten zájem o zajímavé písničky s texty o něčem nevzbudil.
