Wabi Daněk – Rosa na kolejích

Interpret: Wabi Daněk
Album: Rosa na kolejích
Vydavatelství: Supraphon
Žánr: TRAMSKÁ HUDBA / FOLK / COUNTRY
Stopáž: 79:16
Autor recenze: ZDENĚK HEJDUK
Letos v listopadu to budou tři roky, co trampský bard Stanislav Daněk řečený Wabi opustil svět (nejen) dlouhých cest, spaní pod širákem a pochopitelně i hudby. Supraphon jeho tvorbu upomíná kolekcí obsahující jak nepřekonanou debutovou desku, tak v bonusech další porci dvanácti skladeb.
Připomínat ty z premiérového alba, jež dalo celé kolekci název, je zbytečné. Všechny již dávno zlidověly a zpívají se u každého táboráku i na večírcích. Šťastnou ruku u nich měli v roce 1984 výhradní autor hudby a textů Wabi Daněk společně s kapelníkem AG Fleku a zvukovým mistrem Ivem Viktorínem, kteří písničky citlivě a s vkusem zaranžovali a na natáčení pozvali pestrou partu muzikantů napříč hudebním spektrem.
Vyznání Dívce v mercedesu tak s elektrickou kytarou a bicími zní jako moderní americká country, Fotky podmalovávají vybrnkávačky akustických kytar, Fram má rytmický podklad jak z rozpálené Kuby a na Outsider waltz by se dal tento tanec klidně vyučovat v tanečních. Hipísáckou Na cestě doprovází piano a elektrická kytara, ale i banjo nebo housle. Je radost poslouchat tenhle špičkový muzikantský doprovod v písničkách, jež prověřil čas. Tečku pak udělá neoficiální trampská hymna Rosa na kolejích zahraná jen s kytarou a refrén zpívaný sborem.
Bonusy nabízejí pestřejší a také už méně Daňkovu autorskou tvář. Jedná se především o převzaté skladby, ve kterých se nejvíce jako textař prezentuje Miroslav Skunk Jaroš, jenž navíc k Život běží dál napsal i hudbu. I tady Daňka doprovázejí špičkoví muzikanti sahající od kompletní kapely Nezmaři přes nestory z první desky až po další známá jména Petr Vavřík, Karel Markytán, Luboš Malina, David Landštof a mnoho dalších. Protagonistovu autorskou tvář tu zastupuje titulní písnička z druhého alba Vítr, z pořadí třetí desky Pískoviště pochází skladba Jak léta jdou. Ale najdou se zde i další evergreeny z jeho interpretační tvorby, třeba hodně provařená Montgomery, z druhého alba Daňkem perfektně přetextovaná Kristoffersonova Čím větší bloud, tím tvrdší pád či Ladislavem Vodičkou proslavená Ďáblovo stádo, která dala název i Daňkově doprovodné muzikantské sestavě na jeho posledních deskách.
V bookletu jsou vyjmenovaní nejen všichni ti, kteří jednotlivé písně natáčeli. Obsahuje i jak průvodní slovo Václava Emingra na LP z roku 1984, tak současné shrnutí Mirka Černého. Je to důstojná vzpomínka na muže, jenž dal trampům nejen jejich hymnu, ale spoustu dalších skladeb žijících u ohňů v dalších generacích dodnes.