zakázanÝovoce – Díky Vám!

zakázanÝovoce – Díky vám!

Štěpán „Mejdlo“ Soukup – kytara, zpěv
Milan „Tra Vis“ Zúbek – bicí
Miloš „Mimi“ Novotný – zpěv, kytara
Jarda „Yaris“ Sládeček – basa, zpěv

Nahráno v únoru, dubnu, červenci a srpnu 2016 ve studiích Biotech a Total Record.
Produkce: Hynek Toman
Mix & Mastering: Ecson Waldes, Biotech Studio
Hudba: zakázanÝovoce
Texty: Jarda Sládeček, Štěpán Soukup
Foto: Matěj Sládek
Grafika: Štěpán Soukup, Ondřej Suchochleb

www.zakazanyovoce.cz
© 2016 Alfedus, spol. s r.o.


TEXTY:

STAČÍ MÁLO

Díváš se do očí v zrcadle a přemýšlíš,
jestli vstát nebo najít skrýš.

Každej ten pocit zná, kterej tě zaskočí.
Najdi svý pravý já, než tě to zotročí!

Svědomí ti jednou zavolá,
že bereš moc a dáváš málo.
Máš právo začít od znova,
aby to za to stálo.
Až přijde vynucený tah,
není přirozený nemít strach.
Snad pochopíš, že stačí málo.

Nejde o to, kdo všechno ránu přidal a kdo jich dal víc.
Důležitý je se zase zvednout a dělat, že nic.
Zachovat si úsměv na tváři, i když to uvnitř bolí.
Já vím, že není snadný to jen tak přijmout a zatnout zuby.

 

NĚKDO JAKO TY

Tuhle noc s tebou moc bych si přál
zapálit oheň, co v tobě tak dlouho spal.

Dokdy mám ještě čekat?
Ty víš, že já už to dlouho nevydržím.
Pavoučí síť, cos upletla, mě už neudrží.
Vezmu tě na místa, kam jen vyvolení smí.
Dávno vím, že jsme oba připravení.
Do světa mýho vysněnýho by se hodil někdo…
Někdo jako ty!

…a naše životy se protnuly a nepřestávám snít.
Nahoru a dolů. Jsem tady s tebou.
Moc rád tě zahřívám, když tě noční můry zebou.

Slyšíš…? Někdo jako ty!
Co nám brání?
Duše prokletý.
Jako magnety, který jsou v jednom ohni.
Jak bys to vlastně chtěla?
Zvu tě do mýho světa,
i když jsi trochu nesmělá.

 

MĚSTO ANDĚLŮ

V ulicích kolem nás je mnoho příběhů.
Ty, který možná znáš, a jejich strážnejch andělů.
Přichází a odchází.
Tu špínu kolem vidí… jak se zrazujem,
tak pomáhaj a naslouchaj myšlenkám lidí.

V tom městě andělů, nejistot a zrad,
žijeme ve dvou.
Až se zítra ráno probudím,
budeš tady, doufám, se mnou.

Ustřihla sis křídla.
Asi tak to má být, aspoň mi nikam neuletíš.
Prožívat radost i bolest a společně se dívat,
jak spolu stárnem ti nevadí.

Těžký se rozhodnout… zůstat nebo jít,
zbavit se věčnosti a přijmout starosti obyčejných lidí.
Byla sobota, trochu pršelo, tehdy viděl jsem tě poprvý.
Vůbec jsem netušil,
že v tobě anděl spí a jak krásně se dá žít.

Ustřihla sis křídla.
Asi tak to má být, aspoň mi nikam neuletíš.
Prožívat radost i bolest a společně usínat.

Začalo se stmívat a město už jde spát.
Andělé počítaj, kolik dnes bylo ztrát.
Jaký příběhy mohly skončit trochu jinak.
Nemůžou je všechny přece uhlídat.

Ustřihla sis křídla.
Asi tak to má být, aspoň mi nikam neuletíš.
Prožívat radost i bolest a společně se dívat,
jak spolu stárnem ti nevadí.

Zas o jednoho míň.
Snad tě neztratím.
Spolu navždy zůstanem.
A z města andělů se jistě dostanem.
S tebou odejdu…

 

ROADTRIP

Chci tě svézt, tak pojď se mnou!
Dnešní den si užijem. Hej! Vo co go?
No tak kde tě mám? Nebudu sám.
Vezmu tě na místo, o kterým se ti nechce ani zdát.

Nasedej! Už nečekám,
tak rychle vyrazíme, ať v tom nejsem sám.
Cejtím, čím jsme dál, že snad už tě mám.
Do tvejch divokejch očí se podívám.

A ty hledáš svoje místo pro štěstí.
Seš nabitá neřestí.
Míváš i strach, ale jen po kapkách.
Neovládáš osud.
Co potkalo tě dosud, na to zapomínáš.
Koukni, jak vypadáš!
Klesáš se mnou propastí…

Stojíme. Asi došel benzín.
Nebo podobný věci se stávaj.
Letíme. A teď už s jinou tenzí.
Kamarádi nám na cestu mávaj.

Bylas svá jako chtěl jsem bejt i já.
Do pekla i do nebe vede cesta jediná.
Svítá. Cejtíš se jak opilá.
Možná seš v ráji, možná jsi to přežila.
Nebylas nevinná a tahle noc nekončí.
Ani se nerozloučíš. Vždyť takovej byl plán…

 

LŮZR

Ani teď si mě nepřesvědčil,
že to máš v hlavě srovnaný.
Tak trochu komplex z mládí.
Na prsou trapný slogany.

Nevíš, jak naložit s časem.
Komentuješ samou kravinu.
Honíš se za vocasem.
Vzor falešnejch hrdinů.

Chci víc a nikdy nebudu mít dost tvýho patentu na blbost.
Raději už nic neříkej!
Sorry, kámo, seš tragickej.
A nikdy nebudu mít dost tvýho patentu na blbost.
Raději už nic neříkej!
Sorry, kámo, seš komickej.

Vždy rozsekaj mě tvoje fotky.
Geni(t)ální účes na lamu.
Cejtíš se jak symbol krásy.
Bohužel asi tě zklamu.

Tak už nechovej se jako debil!
Země bude se točit dál, i kdybys všude nebyl.
Tvůj mejdan skončil.

Jsi jako odjištěná zbraň. Tak nás Pán Bůh jenom chraň.
Ale víc takovejch blbečků léčí smíchem od všech ran.
Nezapomeň, že nejsi sám.
Na světě je jak hejno vran lidí jako ty a tím ti odpovídám:

Proč nikdy nebudu mít dost tvýho patentu na blbost.
Raději už nic neříkej!
Sorry, kámo, seš tragickej.
A nikdy nebudu mít dost tvýho patentu na blbost.
Jenom lituju tvoje děti, který za to nemůžou.

 

MÍŇ JE VÍC

„Žijeme v době, kdy se aktivita cení nade vše,
zatímco zdrženlivost a skromnost jsou chápány téměř jako vada.“

Nic jsi nenaznačil, o co tady kráčí…?
Ruce se klepou. Tak co je s tebou, co je s tebou?
Jdeš si za svým cílem, za svým stínem.
Táhneš mě s sebou. Ne, díky, mně to takhle stačí.

Jestli tohle zvládneš nebo dolů padneš je jen na tobě.
S tvojí bilancí v jiný podobě převtělíš se a z obou stran.
¨Vlastní já tě nepozná.
Jak hlubokej bude pád, to záleží jen na tobě.

Někdy míň je víc, s tím neuděláš nic.
Trochu porozumění to zásadní mění.
Někdy míň je víc, s tím neuděláš nic.
Správně se rozhodnout a co v pravou chvíli říct.

Jsi kořist snadná a doteď byl jsi lvem.
Tvý tělo zápasí. Chceš pořád víc. Nic tě nespasí.
Převtělíš se a z obou stran.
Vlastní já tě nepozná.
Jak hlubokej bude pád, to záleží jen na tobě.

 

ODKAZY DALŠÍ GENERACI

Země umírá a my pořizujeme záznamy.
Odkazy další generaci a ti nahoře přehled ztrácí.
V ulicích střílení a strach.
Naše životy na miskách vah.
Kdo nám na otázky odpoví?
A kdy se sevřou okovy?

Dláždíme si cestu do pekla.
Matka Země se nás zřekla.
Kolem nás výbuchy a střepy.
Nejsme hloupí ani slepí.
Země přestává nás mít ráda.
Ukazuje nám svoje záda.
Každej den zprávy plný zla.
Nikdo z nás se v tom už nevyzná.

Jak se vám doma spí,
zatímco jinde na světě v noci pláčou?
Jako lídři jste zklamali a vaše duše zaprodali.
Marastu je stále víc, oddaně mu jdeme vstříc.
Píšete svý scénáře a my tiše čekáme,
až zazní zvony ze zvonic.

Země umírá a my sdílíme na zdi cizí názory.
Odkazy další generaci.
Kdekdo poslední naději ztrácí.
Kudy tahle cesta povede?
Musíme začít sami u sebe.
Až ti nahoře nám odpoví,
možná se za to jednou zodpoví.

 

DRAHÉ ŽENY

Naše drahé ženy,
my vám nelžem, je to nedorozumění.
Každej máme svý geny,
vždyť víte, je to roky prověřený.

Mám stále víc rád ty tvoje vrásky na tváři,
který úsměv vytváří.
A nechci být sám,
proto tolikrát slíbím ti, co nejde splnit,
tak přestaň mluvit!
Ty víš, že tak jsi nejkrásnější.

Drahé ženy,
od první chvíle, co jsme od vás políbený.
Peklo na Zemi, ale vy víte,
že bez vás je to utrpení.

Nemáte rády změny.
Občas to jiskří,
když nejste pochopeny.
Víme, že máte svý tejdny,
ale my na to nejsme nikdy připravený.

 

DISCO STU

Přišla dobrá zpráva, že o víkendu přijede.
Můžem volat sláva, tenhle mejdan se povede.
A už tuhle sobotu každej rychle pochopí,
že dáme si do chobotu a k tomu trochu konopí.

A přes brejle růžový na celej svět se usmívá.
Alfa samec, lovec žen, to všechno se v něm ukrývá.
Jistá si bejt nemůžeš, když přijde na něj jaro.
Dyť co si nepamatujem, to se nestalo.

K nám Disco Stu teď dorazí.
Spustí svou továrnu na zážitky.
Náš Disco Stu ten se s tím moc nemazlí.

Cestou o tři manželky přišli chlapi liboví.
Jak dcery, tak i milenky padly za vlast Stuovi.
On však není lakomej, rád se s náma podělí.
My jako správný kámošibudem veselí.

K nám Disco Stu teď dorazil.
Spustil svou továrnu na zážitky.
Náš Disco Stu ten se s tím moc nemazlí.

Sobota je za náma, budem se léčit až do úterý.
Volala mi známá, že budou malý Stuovi.
Bude to průser jako trám. Takhle s ním končí každej flám.

K nám Disco Stu zas dorazí.
Spustí svou továrnu na zážitky.
Náš Disco Stu ten se s tím moc nemazlí.

Nemá rád dlouhý proslovy.
Nemá rád alkohol (když dojde).
Nemá rád osnovy.
Ale má rád lidi, co jsou jako vy.

 

PROBDĚLÝ NOCI

Ještě to nevzdávej!
Stačí jen, jen chtít,
sám sebe neztratit.

Hledej smysl pro co žít! Zbytečně se nelekej!
Když ti někdo nepřeje, nepřestávej snít!
Každej jednou dospěje, tak snaž se pochopit,
co je důležitý… Ano, seš to ty!

Chceš zapomenout na noc probdělou
a po celej život se připomíná,
jak vzpomínky čpí ze školních zdí
a ten pocit jak tě v žaludku svírá.
Už byl jsi na dně.
Je to nenávratně pryč, je to pryč.
Tak si to představ!
Jdeš za svým cílem. Ne za svým stínem.
Stát na římse to není cesta.

Koho na srdci hřeje sypat do rány sůl,
ten sbírá trofeje a ty žiješ napůl.
Neustálý lynčování, útoky a podrazy.
Život má větší cenu. Tak bojuj, chce to změnu!!!

Ještě to nevzdávej! Stačí jen chtít.
Dívej se dopředu a zahoď svůj stín!

Nový den začíná. Je čas začít si plnit svoje sny.
Co chtěl jsi dokázat se stává najednou tak skutečný.
Všechny ty rány co jsi dostal, nebyly tak zbytečný.
Důležitý je, že tahle byla poslední.

 

DÍKY VÁM!

Díky vám na zemi pevně stojíme.
Už nebudeme loutkou v nesmyslný hře.
A moc dobře víme, kam až se dá klesnout.
Naději neztrácíme
a nevyhasnem nikdy, jo nikdy!
Díky vám!

Zasvětils život tomu, čemu všříš.
Nikdo kolem nevidí, co ti hlavou probíhá.
Možná jen tiše závidí.
Tvůj úsměv na tváři další v lidech vytváří.
To tě drží nad vodou.
Čas to všechno prověří.

Tvůj instinkt tě nezradí.
Nejsou důvody to vzdát,
ale když se otočíš, kde jsou všichni kamarádi?
Co tě plácali do zad, i ti, který jsi měl rád.
Není čas jít o dům dál.
Ještě ně! Díky vám!

 

GENOCIDA 2016

Strach a bída, genocida.
Lidskej hyenismus.
Nemít práva, muset řvát sláva.
Člověku, kterej nás vyvraždí.

Hnus a špína, lepkavá hlína
nasáklá krví lidí nevinných.
Lidský ztráty, ostnatý dráty.
Kolik plánů pohřbeno nadějných.

Zničený! Zkažený! Iluze o žití.
Zkurvený! Bezesný! Noci lidí před smrtí.
A děravý svědomí! Vůbec je to nemrzí.
Vystrašený! Zaprášený! Životy ztracený a nevinný.

0

Související články

Komentáře

0:00
0:00