Zemětřesení 2 – Epilog

Půlhodinová nahrávka Zemětřesení 2 – Epilog patrně už definitivně uzavírá projekt Zemětřesení věnovaný předčasně zesnulé rockové legendě Jiřímu Schelingerovi. Čtyřmi skladbami navazuje na alba Zemětřesení z roku 1993 a předloňské Zemětřesení 2 obsahující především zbylé nevydané písně, které Schelinger složil a hrál na koncertech před svým úmrtím. Zatímco Zemětřesení z roku 1993 nahrála sestava ve složení Miloš „Dodo“ Doležal, zpěvák Aleš Brichta, baskytarista Vlasta Henych a bubeník Štěpán Smetáček, na zbylých dvou částech Brichtu nahradil Mladen Djelmo známý například z projektu Led Zeppelin Southern Revival a na místo baskytaristy přišel Miloš Doležal junior. 

Zemětřesení 2 – Epilog zahrnuje čtyři dlouhé a náročné kompozice ve verzích co možná nejbližších aranžmá těch původních z let 1980 až 1981. Dvě z nich, Cizinec a baladická Můžeš vejít 21. století, dokončil Schelinger ještě těsně před smrtí a zachovaly se na kazetách z koncertů nebo ze zkušebny. Cizince na desce Františka Ringo Čecha s názvem 1983 nazpíval Schelingerův bratr Milan, ale originálnímu hlasu Jiřího se mnohem nejvíce blíží Mladen Djelmo. Další skladba Anděl smrti, při jejímž poslechu si asi každý vybaví Black Sabbath, nabízí jeden z posledních textů, které pro Schelingera před čtyřiceti lety napsal F. R. Čech. Epilog zakončuje stejnojmenná píseň obsahující v podání Mladena Djelma mrazivou deklamaci, již Schelinger pronesl na setkání členů řádu Regula Pragensis v Soběslavi několik dní před svou smrtí. 

Schelinger, který se zabil za ne zcela jasných okolností 13. dubna 1981 skokem z bratislavského mostu do Dunaje, se v rockovém nebi asi nad tímhle ostrým bigbítem spokojeně usmívá. Takhle nějak si to své album Zemětřesení nejspíš představoval.

Různí

Zemětřesení 2 – Epilog

WARNER MUSIC 30:06  ROCK

ROMAN JIREŠ (ČTK)

Kytarista, zpěvák a producent Miloš Dodo Doležal chtěl mít v případě projektu Zemětřesení čistý stůl, a vešel proto potřetí do pootevřených dveří nikdy nevydaného stejnojmenného alba charismatického zpěváka a skladatele Jiřího Schelingera. Po Zemětřesení z roku 1993, které nahrál spolu se zpěvákem Alešem Brichtou, baskytaristou Vlastou Henychem a bubeníkem Štěpánem Smetáčkem, a následném Zemětřesení 2 (2019), kde Henycha nahradil Miloš Doležal junior, a především Brichtu Schelingerovi hlasově hodně podobný Mladen Djelmo, vyvstaly spekulace, zda byly skutečně natočeny všechny autentické skladby, jež měly na desce doopravdy vyjít. První kolekce deseti písní jich obsahovala pouze pět (Zemětřesení, Cesty, Galéra, Strážci majáků a Stavros Niarchos) a druhá, o stejném počtu kompozic, dalších pět (Maratón, Alchymista, Hodina H, Hostina a Sen). Kam se ale poděly další? Původně jich mělo být zamýšleno údajně třináct a je klidně možné, že některé texty Františka Ringo Čecha teprve na Schelingerovu hudbu čekaly. 

Zvláště, když si je zpěvák nechal psát na míru a vracel je často k přepracování. Texty musely totiž vycházet z jeho vizí o budoucnosti, o nichž jen málokdo věděl a které například potvrdil v dokumentu Holubí andante (1997) astrolog Pavel Turnovský. A pak tu byl ještě jeden faktor – Milan Schelinger, mladší bratr Jiřího, jenž se přidal v roce 1980 jako druhý kytarista nejen ke skupině svého bratra, ale stal se i spoluautorem hudby na Zemětřesení (Cesty, Alchymista). Nechybí v celkové mozaice právě jeho skladby? 

Ano, i ne. Dodo si s tím dlouho lámal hlavu. Věděl, že ho věrní fanoušci neustále zásobují tipy a nahrávkami z koncertů, aby dokázali, že je album neúplné. Patřil jsem také mezi ně. Při loňské recenzi „dvojky“ v Rock&Popu jsem upozornil na dvě Milanovy písně, z nichž zejména skladba Můžeš vejít, původně pod názvem 21. století, patřila svým sdělením na desce mezi stěžejní. A pak tu byla též píseň Cizinec zapadající do celého soukolí. Milan ji nazpíval na albu František Ringo Čech 1983, které vyšlo v témže roce, ale upadla v zapomnění. Byl jsem proto mile překvapen uvedením obou kompozic na novém EP, jež trilogii nahrávek završuje. 

Přímo ohromujícím dojmem pak působí skladba Anděl smrti. Jde přitom o jeden z posledních mrazivých textů F. R. Čecha, který před čtyřiceti lety napsal pro Jiřího Schelingera a jemuž současná sestava projektu dodala potřebné hudební grády. Závěrečný Epilog je už jen hudbou podbarvená citace slov zpěváka, ale o to důležitější k pochopení jeho nedokončeného díla. Pro úplnost dodávám, že jde o úryvek textu, který před pěti lety k nedožitým Schelingerovým pětašedesátinám zveřejnil náš časopis a z něhož Dodo čerpal inspiraci. 

A jak si stojí samotná nahrávka? Jestliže „jednička“ byla k nelibosti fanoušků spíše heavyrocková a sázela na singlové hity typu Jsem prý blázen jen nebo Holubí dům, potom „dvojka“ zněla více sedmdesátkově a přibližovala se soundem originálu. Rovněž dramaturgie desky byla sevřenější než předchozí nahrávka, přesto se znovu rozcházela s původním konceptem a ředila jej dvěma singlovými hity Znám tisíc důvodů a Ptají se lidé. A trojka? Je ze všech tří naturelu Jiřího Schelingera nejbližší, protože vynechává střední proud a dokresluje, proč patřili spolu se svým principálem Čechem mezi nezpochybnitelné zakladatele českého hard rocku a mohli nedokončeným albem vystoupat až na jeho absolutní vrchol, přestože tam ve skutečnosti už dávno byli. 

Otázkou ale zůstává, zda by jim to bylo umožněno. Nebýt předčasné Schelingerovy tragické smrti, mohl zasáhnout ještě bolševik a jeho cenzoři. F. R. Čech to jako zkušený promotér tušil. Jiří Schelinger dával však do své hudby celou svou duši a nejspíš za to i krutě zaplatil. Dodo a spol. mu teď posmrtně vzdávají hold a připomínají, že i po čtyřiceti letech zůstává jeho hudba naživu a je jen na fanoušcích, zda dílo, které zkompletovali, ve správnou chvíli pochopí. 

Různí

Zemětřesení 2 – Epilog

WARNER MUSIC   30:09

HARD ROCK

ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA

Sponzorováno