Ralph Scheepers Primal Fear – rozhovor

Německá heavy a powermetalová úderka Primal Fear vznikla v roce 1997. Od té doby zpěvák Ralf Scheepers se železnou pravidelností koncertuje a vydává nová alba. Hovořil jsem s ním pro rockovou televizi na festivalu Metalfest Open Air 2017 v lochotínském amfiteátru, kde kapela v pátek 2. června 2017 celý festival otevírala.

Protože tento rozhovor dosud nevyšel v psané formě, je v něm krásně vidět, jak se skupina i po bezmála deseti letech od tohoto setkání stále drží svého věrného a kovově spolehlivého přístupu.

„Nebýt obyčejný člověk.“

Jsme tady v Plzni na Metalfestu…

Ano.

Na koncertech teď určitě hrajete skladby z alba Rulebreaker, což je vaše poslední deska. Jak se ty písně postupem času proměnily ve vaší hlavě a na koncertech? Cítíš je teď jinak?

To je dobrá otázka. Už před lety jsem říkal Michaelu Kiskemu, že by někdy bylo skvělé nahrát album znovu až poté, co ho projedete naživo – přesně kvůli tomuhle. Naživo to samozřejmě zní trochu jinak, když ty věci hraješ. Minulý rok jsme měli spoustu koncertů, myslím, že jsme byli na turné nějakých pět měsíců a odehráli přes sto vystoupení. Takže u těch skladeb došlo k drobným změnám. Pořád je to samozřejmě ta deska, ale je v tom víc z našeho živého vystupování. Přesně to se stalo – dostaly lehký bonus navíc.

Od vašeho posledního živého alba Live in the USA už uplynulo dost času. Přemýšlíte o novém živáku?

Živé CD? Právě dnes nám vyšlo Angels of Mercy: Live in Germany na DVD a Blu-ray, je to k dispozici také na CD a vinylu. Takže právě dnes je den vydání našeho zbrusu nového živého alba. Na tu otázku tedy můžu odpovědět: ano! (smích)

Takže právě teď!

Ralf Scheepers: Ano!

Porušujete nějaká obecná pravidla hudebního průmyslu, ve kterém se pohybuješ už tolik let?

Podle mě už dnes v podstatě nemůžeš vymyslet nic nového. Ale každý samozřejmě porušuje pravidla tím, že dělá to, co dělá, s takovou vášní. Musíš být v jistém smyslu přísný a porušovat konvence běžného života – nebýt obyčejný člověk, který chodí do práce od devíti do pěti. Musíš jít za svou vášní, jít do toho naplno od začátku až do konce. To nás možná dělá trochu odlišnými od ostatních lidí. Už samotný fakt, že založíš kapelu, snažíš se být vytrvalý, jdeš si za svými sny a obětuješ tomu všechno, považuju za porušování pravidel. Když si představíš, co děláme – létáme po celém světě kvůli hodině a půl na pódiu. A to je v podstatě důvod, proč to děláme. Ta hodina a půl na pódiu s lidmi a vzájemná interakce, která nám dává strašně moc. Takže ano, tohle je svým způsobem porušování pravidel běžného života.

Pamatuji si, když jsem tě viděl poprvé v Praze, zhruba před deseti nebo více lety, a tvoje vystupování na pódiu bylo neuvěřitelně energické. Je těžké si pořád udržovat tak silnou pódiovou přítomnost, na jakou jsou fanoušci zvyklí?

Pro mě to nikdy nebylo těžké, protože je to záležitost adrenalinu. Ten pohání nás všechny na pódiu. Máme tam tolik pozitivní energie, že to vlastně není vůbec těžké. Jakmile vstoupíš na pódium, víš, co máš dělat, a víš, jaká bude odezva. Je to znovu o té interakci, která nás žene kupředu. Je to snadné, když jsi na pódiu. A jelikož jsme všichni pořád mladí a fit lidé, není to žádný problém! (smích)

Zpěvák Gamma Ray teď vystupuje s Helloween. Mluvili jste o nějaké možné společné spolupráci s kapelou?

S Gamma Ray?

V mezičase, ano.

Zpěvák Gamma Ray je v podstatě Kai Hansen a ten jede s Helloween. V Gamma Ray teď mají nového zpěváka Franka Becka a myslím, že teď stejně není čas na Gamma Ray ani pro Kaie. Takže o tom se nikdy nediskutovalo.

Narážel jsem na to, že jsi byl zakládajícím členem Gamma Ray…

Ano, společně s Kaiem. Jsme dobří přátelé, vycházíme spolu skvěle, ale nikdy v tom nebyl žádný plán na reunion. Loni jsme měli jen jedno nebo dvě společná vystoupení. Vlastně už to budou dva roky, bylo to koncem roku 2015. Přidal jsem se k nim na jednu skladbu v Mnichově a také v Praze. Zpívali jsme Heading for Tomorrow a ještě jednu věc…

Dvě skladby?

Jo, byla to One with the World a Heading for Tomorrow.

Takže dvě za cenu jedné.

Přesně tak! (smích)

Poslední otázka: pracujete už na materiálu pro novou desku? Vydáváte nová alba v podstatě každé dva roky…

Ano, souběžně jsme velmi zaneprázdnění a sbíráme nápady. Každý dává dohromady své věci, pak to všechno hodíme do jednoho hrnce, probereme to a na konci roku už začneme nahrávat další album.