ATOMIC ROOSTER Album In Hearing of… oslavilo padesát let od svého zrodu
Když se pustíme napříč historií rockové hudby na britských ostrovech, jednoduše na ně nelze nenarazit. Vznikli oddělením dvou členů psychedelické skupiny excentrického zpěváka a performera Arthura Wiltona alias Arthura Browna, The Crazy World of Arthur Brown, doplněni zpěvákem a baskytaristou. V Albionu a kontinentální Evropě za sebou zanechali hlubokou rýhu. Zatímco první deska se ještě nesla na vlnách psychedelického rocku, druhá, natočená v pozměněné sestavě, nabídla psychedelický odér v úzkém sepětí s hard rockem. Kapela se jmenovala Atomic Rooster a my si připomeneme její třetí studiové album, které spatřilo světlo světa o prázdninách roku 1971.
TEXT: PETR GRATIAS FOTO: ARCHIV KAPELY
Hudba Atomic Rooster měla v převaze sound klavíru a varhan Hammond, což potvrzovaly jednotlivé desky na první poslech. To neznamená, že by v instrumentaci nějak pokulhávaly elektrická kytara nebo bicí. Přesto zůstával klávesový hráč Vincent Crane výrazným instrumentalistou, jehož nástroje určovaly formálně charakter skladby. Británie dodala na světový hudební trh významné hráče na varhany Hammond, kteří patřili mezi špičku v dané oblasti. Byli to Brian Auger, Keith Emerson, Jon Lord, Rick Wakeman či Ken Hensley. A do této společnosti bylo možno směle zařadit i Cranea.
Proměna tria v kvartet
Na jaře 1971 měla kapela dostatek materiálu, aby bylo možné natočit třetí album. Crane usoudil, že by bylo vhodné posílit pozici zpěvu, a rozhodl se přijmout regulérního zpěváka, aby měl zpívající kytarista více prostoru pro instrumentální pasáže. V konkurzním řízení uspěl Pete French ze skupiny Leaf Hound a stal se tak novým členem. Atomic Rooster se vymykali běžným zvyklostem, a tak stejně jako na druhé desce nebyl ani tentokrát obsazen post baskytary. Basové party obstarával Vincent Crane používáním pedálů nebo hrou levou rukou. Tím se otevřel poměrně velký prostor bicím nástrojům, které dostaly maximální příležitost k seberealizaci, což mimo jiné dotvářely dva velké „kopáky“.
V hudebních proměnách v britské první lize
V červnu 1971 dostali Atomic Rooster do britské hitparády singl Devil’s Answer / Sleeping for Years, jenž se probojoval na čtvrtou příčku, což byl pro kapelu velký úspěch. Začalo se o ní mluvit jako o dalším výhonku satanistického rocku, podobně jako o Black Sabbath. Rocková dravost, ponuré tóny, obrázky s tematikou hřbitovů a černokněžnických sil jí vytvářely podivné fluidum.
Povzbuzena úspěchem se pozměněná sestava lehce vyrovnávala s nahrávacím procesem v Trident Studios v Londýně a zdálo se být všechno v pořádku. 1. srpna 1971 na labelu Pegasus vyšlo třetí album skupiny In Hearing of… Obal s exaltovanou stařenou v červených dlouhých staromódních šatech s norkovými kožichy přes ramena a s prehistorickým telefonem vytvořili bratři Roger a Martyn Deanové, tvůrčí výtvarný potenciál uměleckého sdružení Hipgnosis. Produkci kapely obstaral kapelník a hudební režii měl na starost David Henschell. Sestava Atomic Rooster byla Vincent Crane (varhany Hammond, elektrické piano, klavír, zpěv), Pete French (zpěv), John Du Cann (kytara, zpěv) a Paul Hammond (bicí).
Skladby pod mikroskopem¨
Hned úvodní Breakthrough vykazuje nápadné dynamické napětí. Výtečná koordinace klavírních úhozů a varhan zní nadějně. Dusající rytmika žene píseň neomylně vpřed a je tu i hlas zpěváka s jistým bluesovým nátiskem. Milovník klavírní hry jednoznačně docení onu přesnost a varhanní clonu, stejně jako koloraturní běhy. Ve skladbě pauzíruje elektrická kytara, ale přesto o rockové orientaci této kompozice není nejmenších pochyb.
Z pozadí se zvolna přibližuje okázalé varhanní téma, stejně jako kvílivý zvuk elektrické kytary. To je píseň Break the Ice. Opakovaný hardrockový riff kytary, basového pedálu zní velmi nekompromisně, sekundují jim hammondky. V mezihře se sice harmonie poněkud rozvolní, ale napětí neustále graduje a nenechá posluchače na pochybách, že je na ryze rockové půdě. Ostatně důrazné bicí znějí hodně přesvědčivě.
Úvod Decision/Indecision, ale i další postupy jsou umírněným výletem do rockových balad. Je v ní spíše pomalejší tempo rytmiky, ale o to preciznější práce klavírních postupů, kdy tóny znějí jako vybroušené drahokamy. Také v této skladbě nebyly nahrány party elektrické kytary
Do výrazně zdivočilejších harmonií přenese A Spoonfull of Bromide Helps the Pulse Rate Go Down. Je v ní další z jímavých exhibic klavíristy a varhaníka v jedné osobě, ale i velmi důrazné bicí nástroje. Kytara se hlásí o prostor, ale jednoznačně dominujícím nástrojem zůstávají klavír a hammondky.
Tajemně posmutněle znějí varhany v Black Snake. Pozornější posluchač si povšimne, že nezpívá sólový zpěvák, ale Crane. Jeho hlas je úzký, ve vyšší poloze a působí spíše jako vypravěč. Přesto se do kompozičního postupu vešel jako suverén. Sólo na hammondky zní uměřeně, citlivě, tentokrát bez ďábelských eskapád. I tak je cítit, že má klasické hudební vzdělání, které ve skladbě nezapřel. Zato kytara spíše dokresluje atmosféru, než že by zaskočila nějakými neobvyklostmi.
Razantně rockovým příspěvkem je Head in the Sky. Elektrická kytara v ní razantními riffy prořezává vzduch. Bubenická práce je na vysoké hráčské úrovni, stejně tak nelze přehlédnout a přeslechnout podíl varhan Hammond, jež přinášejí velmi odvázané sólo. Zpěvák a kytarista se podělí o zpívané party. Je to hard rock jako řemen, od začátku až do konce, s výtečnými unisony.
Dusající bicí nástroje a basový pedál rozbíhají předposlední (instrumentální) skladbu The Rock. Zůstala by hardrockově jednoznačná, ale byly do ní místy varanžovány dechy, které nesou odlišný sound. Nechybí dravé kytarové sólo a konečné přiznávky dechové sekce. Hammondky opět nezůstávají na okraji, ale poznamenávají celkový sound. Je to brilantní příklad emocionálně rozpoutané hry.
POVZBUZENA ÚSPĚCHEM SE POZMĚNĚNÁ SESTAVA LEHCE VYROVNÁVALA S NAHRÁVACÍM PROCESEM V TRIDENT STUDIOS V LONDÝNĚ
Tečka náleží písni The Price. Je to další dobře propracovaná skladba, jíž nic podstatného nelze vytknout. Hudebníci hrají s jasným přímým tahem na branku, ale přesto dokážou vklínit do tématu zajímavé rytmické a melodické proměny, což přidává písni na osobitosti.
Ve víru personálních proměn kapely
Dalo by se říci, že Vincent Crane měl smůlu na trvanlivost složení své skupiny. Nedlouho po vydání alba a po britském a skandinávském turné ji opustil nejprve John Du Cann, kterému se přestalo líbit, že pojetí hudby není jednoznačně hardrockové a byl zvyklý zpívat, což ho v případě nového zpěváka lehce odsunulo na vedlejší kolej. Odešel také bubeník Paul Hammond, jenž založil kapelu Bullet, ze které pak povstala Hard Stuff navazující na hudbu Atomic Rooster s Du Cannem, ale bez brilantních kláves. Do Atomic Rooster nastoupili kreativnější kytarista Mick Bolton a kvalitní bubeník Ric Parnell. Skupina absolvovala turné v Itálii, USA a Kanadě, kde zpěvák Pete French přistoupil na lákavou nabídku firmy Atlantic a po podepsání smlouvy doplnil sestavu kapely Cactus. Atomic Rooster poté pokračovali dál, ale to už je jiný příběh, nijak nesouvisející s albem In Hearing of…
