Boží muka – Za humna

S albovou prvotinou Za humna se o pozornost hlásí kapela Boží muka. Čtrnáct skladeb dáte v čase skoro třiapadesáti minut. První tóny desky jsou takové latino. A hned tady, v úvodní písni Popel, zjistíte, že Kamil Danda, autor a kytarista, má celkem slušný smysl pro humor. Černý. Při dalším poslechu začnete zvolna vnímat, že nálada jednotlivých skladeb je stejná. Ať se hraje, co se hraje, v libovolné aranži a tempu. To ale nutně nemusí kazit dojem z poslechu.
Spousta věcí vyplave na povrch až při následných rundách. Třeba zvuk kláves. Někde je to takové nic v pozadí, co dohromady není slyšet. Pak ale přijdete na to, že kdyby opravdu slyšet nebyly, asi by to vadilo. Melodie jsou vystaveny tak, že občas zastříhám ušima a pátrám v paměti, leč ničeho se nedoberu.
Myslím, že se podařilo natočit cédéčko, které se dá poslouchat jak na dobrý den, tak i na dobrou noc. Chválím jak zúčastněné muzikanty, tak výsledný mix. Rádiím bych doporučil třeba Popel, Pumpařku nebo Komín. Poslední odstavec dopsán po procitnutí.
Interpret: Boží muka
Album: Za humna
Vydavatelství: Rockngo
Žánr: rock alternative
Stopáž: 52:53
Autor recenze: Vladimír Motýlek Savec
Počet znaků: 1025 (max 1200)