EDITORIÁL Březen 2023
Hlavně aby se nezapomnělo
Když vznikne film o Freddiem Mercurym a skupině Queen (Bohemian Rhapsody), Eltonu Johnovi (Rocketman), Whitney Houston (Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody) nebo Elvisovi Presleym (Elvis), je to naprosto pochopitelné. Tihle skvělí muzikanti už toho na scéně dokázali dost na to, aby byl jejich život zaznamenán na tak trvanlivé médium, jakým je filmový pás. Jelikož někteří z nich zemřeli a jiní jsou ve finále své hudební kariéry, jsou jejich příběhy celistvé a oni měli či mají světu co říct. Obejmout se se slávou na dlouhý čas totiž vyžaduje pořádný kus talentu, štěstí i píle. Jmenované kulturní ikony i řada jiných jsou tím nejlepším příkladem pro ty, kteří se právě na hudební dráhu chystají a potřebují přičichnout k nějaké inspiraci.
Jiné to ale je, když vznikne film o někom, komu se daří, leč je na začátku kariéry. Tyhle nastupující hudební hvězdy totiž obvykle nemají co říct, a jakkoli je obdivuhodné, že se jim povedlo prosadit se, teprve čas ukáže, jestli to byl akt na dlouhou dobu, anebo jen krátkodobá přitažlivost, která se jim přihodila.
Takový byl třeba film Náš svět (2021), jenž představil svět kanadského zpěváka Justina Biebera. Nic zajímavého tomu, kdo se rozhodl jej zhlédnout, však nepřinesl. Co by také měl, Bieber je v podstatě hejsek a dost nudný patron. Cestě ke slávě se věnoval i snímek Billie Eilish: The World’s a Little Blurry (2021). Vypráví o tom, jak se mladé americké zpěvačce podařilo dostat do povědomí, jak se jí povedlo debutové album a jak těžké to na té cestě měla. Ve finále to však je jen jedna kapitola z knihy. Rozjezdová, nic neříkající.
V tomto měsíci bude v českých kinech uveden další dokument o zpěvákovi, který měl možná ještě jednou zvážit, zda si historie již říká o jeho filmový profil. Louis Tomlinson uspěl se skupinou One Direction a docela se mu daří i jako sólistovi. Při vší úctě k tomuto jednatřicetiletému britskému mladíkovi to ale ještě není důvod, aby o něm existoval film, nadto takový, který je „intimním pohledem na jeho cestu ke slávě“. Jmenuje se All of Those Voices.
Své příběhy cpou dnes světu hvězdičky, jimž se povedlo párkrát zasvítit. Taková je doba. Uvidíme, jestli za deset dvacet let nebude film, který o sobě nechaly natočit, jenom raritou o komsi, jehož život se ztratil v čase a životech jiných. Krátká sláva se totiž nepočítá, v tom je doba nekompromisní.
Jaroslav Špulák
