Exots – Ve styku

Exots – Ve styku

Nahrávání, mix, mastering a produkce ve studiu Rápotice
www.studiorapotice.cz

Copyright © Alfedus music 2013
www.alfedusmusic.cz

www.bandzone.cz/exots
www.facebook.com/Exots


TEXTY:

1. NEJSME LOUTKY

Každý to v sobě skrývá,
proč nás nutěj jenom lhát.
Pokaždý v duchu volám:
Naposled! Naposled!
V ozvěnách slýcháváš:
Jsme za tebou! Za tebou!
Scenář pokaždý stejnej,
když nejseš režisér.

My nejsme loutky.
Na to se zapomíná!

Nutěj nás poslouchat,
můžem jen přikývnout.
My máme z toho strach pořád víc.
Musíte chtít! Musíme chtít!
A bejt taky trochu jiný.

My nejsme loutky.
Na to se zapomíná!

Chci se sám rozhodnout,
kdy spadne moje opona.
Mám chuť to udělat,
tak jak mám to rád.
Až se mi srdce zastaví,
úsměv na tváři budu mít.
A s čistým svědomím vás tu opustím.

 

2. PŘESTÁVÁM DÝCHAT

Jen my dva! Naposled!
Jen my dva! Naposled!

Neděle ráno,
uprostřed špatnejch pocitů.
Chceš si se mnou hrát,
zhluboka dýchat.
Jen my dva!
Jak pohádka pro dospělý děti.
Naposled!
Naposled zakřičet.

Vooooooooo!
Chci to slyšet, chci se dívat.
Do očí se ti budu smát.
Vooooooooo!
Slabý místa mého těla
před tebou schovávám.

Když jsme tu jenom my,
tak se v tom těžko vyznám.
Zhluboka dýchat
nepomáhá.
Jdeme blíž!
Každý k jinému konci.
Uslyšíš!
Jen sebe se smát.

Vooooooooo!
Chci to slyšet, chci se dívat.
Do očí se ti budu smát.
Vooooooooo!
Slabý místa mého těla
před tebou schovávám,
před tebou schovávám.

Jen my dva! Naposled!
Jen my dva! Naposled!

Vooooooooo!
Chci to slyšet, chci se dívat.
Do očí se ti budu smát.
Vooooooooo!
Slabý místa mého těla
před tebou schovávám,
před tebou schovávám.

Uprostřed špatnejch pocitů,
chtěla sis se mnou hrát.
Zhluboka dýchala
a já se nemoh nadechnout.

 

3. POJĎTE SI PRO MĚ

Bez tebe teď a tady
snídám svoje kyselý pohledy.
Pořád doufám, že to na mě není znát.
Musí to skončit
za každou cenu a právě teď.
Nekonečně mnoho šancí nezbývá.

Pojďte si pro mě!
Mám posledních pár vteřin.
Pojďte si pro mě!
Já padám dolů, padám dolů.
Pojďte si pro mě!
Mám posledních pár vteřin.
Pojďte si pro mě!
Když padám dolů, padám dolů.

Čtu si mezi řádky
a mířím hned na konce vět.
Konec je to, co mě právě zajímá.

Pojďte si pro mě!
Mám posledních pár vteřin.
Pojďte si pro mě!
Já padám dolů, padám dolů.
Pojďte si pro mě!
Mám posledních pár vteřin.
Pojďte si pro mě!
Když padám dolů, padám dolů.

 

4. OTÁZKY ZAKÁZANÝ

Vcházím do dveří,
opitý krásou nevšední.
Těžko mi uvěříš,
když budeš se mě ptát.
Těžko se bránit otázkám,
jsem v jejich světě ztracený.
Ztracený v iluzích,
v jejích dlaních sevřený,
sevřený.
Skrýváš se v tajemstvích
mezi pojmy, který nikdo nezná.
Těžko mi uvěříš,
musel bys mě znát.

Mám uvnitř hodně otazníků
u otázek, který trápí nás.
Jejich pouta pevně drží mě,
bezmocně podléhám.
Chtít se ptát
na otázky zakázaný.
Možná přijde odpověď
vymodlená.
Chci víc
než jen slova bezduchá,
co ničí nás,
co věří a nepřestávaj.

Vcházím do dveří,
opitý krásou nevšední.
Těžko mi uvěříš,
musel bys mě znát.

Chtít se ptát
na otázky zakázaný.
Možná přijde odpověď
vymodlená.
Chci víc
než jen slova bezduchá,
co ničí nás,
co věří a nepřestávaj.

 

5. PRINCEZNO!

Kolik času asi mám?
Než mi ukážeš a uvidím
království za dolar.
Já si zaplatím a budu chtít,
na bílých polštářích
budem se k sobě mít.

Necháš si o mně zdát!
Zůstanu v tobě už napořád.

Princezno nevinná!
Braň se, jak chceš,
teď už nic nezmůžeš.
Princezno nevinná!
Teď už seš má.
Nánánána.

Kolik času asi máš?
No přece stejně jako já,
to není žádná záhada.
V rytmu hudby budem se proplétat.
Svý jméno nepřiznávám.

Necháš si o mě zdát!
Zůstanu v tobě už napořád.

Princezno nevinná!
Braň se, jak chceš,
teď už nic nezmůžeš.
Princezno nevinná!
Teď už seš má.
Nánánána.

 

6. SNOVÁ REALITA

Zůstal jsi jak hrdina
ve vymyšlenym světě.
Okrádáš sebe sám,
okrádáš sebe sám.
Když ztrácíš se ve vymyšlený větě,
kterou tě ovládám,
kterou tě ovládám.
Seš až tam,
kde uvidíš,
odkud se těžko utíká.
Dostáváš se tam
ke svým snovým realitám.

Uprostřed dlouhých chvil
napořád zůstáváš.
Ztrácíš se v minutách,
ztrácíš se v hodinách.
I když budeš chtít,
nejde to zastavit.
Už se nevrátíš,
nevrátíš.

Seš až tam,
kde uvidíš,
odkud se těžko utíká.
Dostáváš se tam
ke svým snovým realitám.

Tak se prober!
Dokud se dá!

Seš až tam,
kde uvidíš,
odkud se těžko utíká.
Dostáváš se tam
ke svým snovým realitám.

 

7. DOŠEDA

V šedých krajinách
kreslím linku na papír.
Šedou tužkou
nechám se vést.
Na břehu prázdnoty
kolem tebe na lodi proplouvám.
Chceš se mě dotknout,
ale plavat neumíš.

Lítám, lítám.
Nocí se vznáším,
splněnej sen jsme já a ty.
Žiješ v touhách,
v obrazu krásným,
za roletou šedou jen ty a já.

Voláním do ticha,
máš chuť se ponořit
na konec nadějí.
Neříkej nevím,
když tu odpověď znáš.
Cítím to podobně,
jenom kráčím
po jiných kolejích.
Není to tak dokonalý,
jak se zdálo.

Lítám, lítám.
Nocí se vznáším,
splněnej sen jsme já a ty.
Žiješ v touhách,
v obrazu krásným,
za roletou šedou jen ty a já.

Lítáš, lítáš.
Nocí se vznášíš,
splněnej sen jsme já a ty.
Žiju v touhách,
v obrazu krásným,
za roletou šedou jen ty a já.

Lítám, lítám.
Nocí se vznáším,
splněnej sen jsme já a ty.
Žiješ v touhách,
v obrazu krásným,
za roletou šedou jen ty a já.

 

8. V TMÁCH

Proč vidím svůj stín,
když světlo zhasíná?
Proč to ticho nepřichází?
Proč ve spánku vidím,
jenom vidím a mám strach?
Mám strach, že se probudím.

Přestaň se bát.
Musíš se bránit,
napořád.

Rozsvěcíš tmu,
zůstáváš v dálce
a prosíš.
Odcházíš,
zapomínáš.

Pořád mě nutíš,
přešlapuju na místě.
Přešlapuju a sním.
V krátkých chvílích,
jen v pár vteřinách
svoje tělo unáším.

Přestaň se bát.
Musíš se bránit,
napořád.

Rozsvěcíš tmu,
zůstáváš v dálce
a prosíš.
Odcházíš,
zapomínáš.

Jenom stát a krást
čas, co brání nám.
Jenom stát a krást
čas, co brání nám.

Rozsvěcíš tmu,
zůstáváš v dálce
a prosíš.
Odcházíš,
zapomínáš,
zapomínáš.

 

9. JEŠTĚ TOLIKRÁT

Ztrácím sílu

Je to v tobě,
seš sám, jenom slova nepomůžou.
Vykřič to ze sebe
nebo nic neříkej.

Není to tak,
tak jak se ti zdálo.
Když usínáš,
křijde ti to málo.
Ponořenej
do nádechů a vzdechů.
Proč ještě tolikrát?

Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.
Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.

Viděls to tolikrát,
stejně to nedokážeš.
Sám dobře víš,
že utápíš se ve svý hlavě.
Proč ještě tolikrát? Ještě tolikrát?
Proč ještě tolikrát?

Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.
Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.

Proč zrovna já mám strach?
Proč zrovna já se nevzdávám?

Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.
Ztrácím sílu a víru,
nevnímám,
z vlastního strachu,
utíkám.
Utíkám!

 

10. LETĚT DÁL (AKUSTICKY)

Hledat touhu, těch pár krásných vět,
letět vesmírem, je mi malej svět.
Mezi hvězdama v noci usínat,
přát si vědět,
jak přestat milovat.
Jak utéct před svědomím, co mi brání?
Já sám nevím,
jestli můžu letět dál.

Letět dál, jen tak, ať to nikdo neví.
Letět dál, v županu od mámy anebo
v koruně z trní.
Letět dál, jen ať se nám hlavy točí.
Zapomenout ty její oči.

Jak utéct? Nenechat nic znát.
Jak říct pár vět, jako: „Mám tě rád“?
Jak prosit o pár minut, o pár slov.
Proč zrovna mě brát na milost?
Když už všechno končí.

Letět dál, jen tak, ať to nikdo neví.
Letět dál, v županu od mámy anebo
v koruně z trní.
Letět dál, jen ať se nám hlavy točí.
Zapomenout ty její oči.

Proč se bát? Když už všechno končí.
Nemám zdání, co bude dál.
Pohled tvůj, utíká od mejch očí.
Já nevím. Stačí chtít?

Letět dál, jen tak, ať to nikdo neví.
Letět dál, v županu od mámy anebo
v koruně z trní.
Letět dál, jen ať se nám hlavy točí.
Zapomenout ty tvoje oči.

 

11. OTÁZKY ZAKÁZANÝ (AKUSTICKY)

Vcházím do dveří,
opitý krásou nevšední.
Těžko mi uvěříš,
když budeš se mě ptát.
Těžko se bránit otázkám,
jsem v jejich světě ztracený.
Ztracený v iluzích,
v jejích dlaních sevřený,
sevřený.
Skrýváš se v tajemstvích
mezi pojmy, který nikdo nezná.
Těžko mi uvěříš,
musel bys mě znát.

Mám uvnitř hodně otazníků
u otázek, který trápí nás.
Jejich pouta pevně drží mě,
bezmocně podléhám.
Chtít se ptát
na otázky zakázaný.
Možná přijde odpověď
vymodlená.
Chci víc
než jen slova bezduchá,
co ničí nás,
co věří a nepřestávaj.

Vcházím do dveří,
opitý krásou nevšední.
Těžko mi uvěříš,
musel bys mě znát.

Chtít se ptát
na otázky zakázaný.
Možná přijde odpověď
vymodlená.
Chci víc
než jen slova bezduchá,
co ničí nás,
co věří a nepřestávaj.

0

Související články

Komentáře

0:00
0:00