Lucie Bílá – Soukup/Bílá/Osvaldová
Lucie Bílá
Soukup/Bílá/Osvaldová
WARNER MUSIC 77:44 POP
ROMAN JIREŠ (ČTK)
Můžeme se hádat o to, jestli si Lucie Bílá zaslouží označení nejlepší tuzemská zpěvačka, ale nikdo nepopře, že je nejpopulárnější. K její oblíbenosti u lidí různého věku a hudebních preferencí rozhodným způsobem přispěla spolupráce s autorským tandemem Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová. Z ní vzešlo několik písní, bez nichž bychom si už nedovedli představit český pop na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Soukup s Osvaldovou pro Bílou během osmnáctileté spolupráce napsali sedm desítek skladeb, ve kterých využili výjimečných pěveckých a hereckých schopností svérázné zpěvačky, již postupem doby převlékly z neposlušných tenisek a metalových řetězů do méně svazujícího oděvu poprockové šansoniérky a muzikálové hvězdy. Ani lidem, kterým je jinak mainstream celkem ukradený, nemohla uniknout jejich výrazná píseň Láska je láska s klipem, jenž se stal jedním ze symbolů volných a ujetých devadesátých let.
Na výběru neschází skladby z alba Missariel, které je ukázkou toho, že pop nemusí být jen umělecky prázdný žánr. V textu písně Haňa Zaňa (Jinak to nebude) zase Osvaldová přesně trefila rozporuplnou osobnost Bílé s jejím sarkasmem a škleby i něhou. Někdy přehlíženou skutečnost, že Bílá je také výrazná muzikálová herečka, připomíná rádiový hit Most přes minulost, o němž spousta lidí ani neví, že byl napsán pro představení Johanka z Arku. Poslední velká spolupráce trojlístku Soukup–Bílá–Osvaldová se datuje k roku 2007, kdy vyšla deska Woman. Portfolio autorů skladeb Bílé se poté znatelně rozšířilo, ale tato kompilace připomíná, kdo stál výrazně u zrodu jejího úspěchu.
Jedinou novinkou na albu je píseň Salto Mortale, ve které Soukup spojil největší pěvecké excesy Bílé. Hlasový pedagog Eduard Klezla prohlásil, že zazpívat ji tímto způsobem na koncertě je jízdenkou na foniatrické oddělení. I to je jeden z možných pohledů na tuto osobitou zpěvačku.
