Motorpsycho – Kingdom of Oblivion
Dlouhá léta byl pro mě norský Trondheim zajímavý především sympatickým fotbalovým klubem s názvem Rosenborg, ale v poslední době jeho sportovní věhlas v mých očích předčila zajímavá rocková kapela Motorpsycho. Zejména jejich experimentální rocková alba po příchodu švédského bubeníka Tomase Järmyra, který vystřídal Kennetha Kapstada, Gullvåg Trilogy the Tower (2017), The Crucible (2018) a The All Is One (2020), stojí za pozornost. Takže nebyl důvod se netěšit na letošní novinku Kingdom of Oblivion.
Alternativní metal, grunge, heavy metal, nebo indie rock? Motorpsycho vždy byli trochu oříškem pro milovníky jasných hudebních škatulek. Ani tentokrát nečekejte čistě hardrockovou desku. A není to jenom kvůli klasickému rocku vzdálenému experimentálnímu zvukovému výletu na hranici psychedelie v The Watcher vzniklé ve spolupráci s australskou kapelou The Crimson Eye. Spíše písničkářsky zní i na akustických kytarách postavená Lady May nebo nečekaně krátké instrumentální vsuvky Atet a After the Fair. Jinak pracovité trio Motorpsycho občas působí dojmem, že neví, kdy skončit, a jeho písně často mají až artrockovou délku. Naštěstí tihle seveřané cosi tuší o hudební gradaci, takže to není žádná nuda. Zejména, když některé jejich skladby jsou tak plné nápadů, že by z nich méně kreativní skupiny udělaly dvě až tři.
Motorpsycho
Kingdom of Oblivion
STICKMAN RECORDS 70:14
HARD ROCK
ROMAN JIREŠ (ČTK)
