[Rock&Pop 02/18] Mandrage: S novou deskou odhodíme stříbrné křiváky

Mandrage už patří k zavedeným kapelám na scéně, které mají své věrné fanoušky, přesto se snaží je neustále překvapovat a s každou deskou jim servírovat nový koncept. Výjimkou není ani nejnovější album Po půlnoci, v němž se vrací ke kytarám. Bubeník Matyáš Vorda, klávesista František Bořík a kytarista Pepa Bolan prozradili, co chystají na turné i jak využili speciální pozvání do berlínského studia.
TEXT: BARBORA TURKOVÁ, ŠÁRKA BLAHOŇOVSKÁ   FOTO: TOMÁŠ GÁL

Novou desku Po půlnoci představujete jako rockovější a kytarovější než předchozí. Proč tomu tak je?

Bořík: Každým albem se snažíme posunout dál. Deska Siluety byla zasněná, pomalá, Potmě jsou všechny kočky černý zase taneční, nablýskaná. Právě po ní jsme se chtěli vrátit ke kytarám, protože se nám stýskalo. Přišlo nám, že veselého tance už bylo dost. Snažíme se každé album dělat jinak, ale pořád je to nás pět, takže zase tak velké žánrové skoky tam nejsou. Novinka tedy není žádný metal. Jen je tam víc kytar, než bylo zvykem doteď.

Bolan: Hlavně si myslím, že jsme vznikli jako kytarová kapela a pořád kytarovou kapelou jsme. Je to živé, ale s každou deskou se snažíme experimentovat a přesahovat jinam, takže jsme se od původního konceptu skupiny trošku vzdálili. Myslím si, že bylo načase se k němu vrátit, ale přeměnili jsme kytarový sound do modernější doby, aby bylo patrné, že album vyšlo v roce 2018.

Je pravda, že i na novince jsou samply pořád citelné.

Bořík: Elektronika tam je, to je jasné. Používali jsme ji, ale ne v takovém měřítku jako na poslední desce.

(…)
Celý článek najdete v aktuálním čísle Rock&Popu (02/18).

Sponzorováno