Dymytry: Naše hala, naši lidé!

Nedávno jsme v našem časopisu otiskli rozhovor s kapelou Dymytry, která se zrovna pečlivě připravovala na velkolepé oslavy svých patnácti let. Pilovala detaily nejen k monstróznímu turné, ale především k velkému koncertu v pražské sportovní hale. V tu dobu skupinu čekala její životní show a nervozita nebrala konce. Jak to všechno dopadlo? Monstrózně…
Text: Martina Jablanovská
Vaše turné zdaleka nekončí, ale pražská sportovní hala je určitě vrcholem nejen celé štace, ale zatím i vaší kariéry. Tak jak to pro vás dopadlo?
Dymo: Je to pro nás taková satisfakce! Potvrzení toho, že to všechno mělo smysl. Co víc si může metalový muzikant přát. To, že se jeho muzika líbí tolika lidem a vyprodal sportovku. Byl to opravdu neskutečný zážitek pro celou kapelu! Na tenhle koncert jen tak nezapomeneme! Myslím, že to byla taková rodinná oslava, jen ve více lidech! Všichni si to užívali od prvního okamžiku a to nás neuvěřitelně hecovalo! Tenhle koncert bych přirovnal ke skvělému sexu!
Proth: Je to tak, Monstrum bylo vrcholem oslav našich patnáctin a vlastně i celých patnácti let. A že to bylo krásných patnáct let! Ale oslavy samozřejmě pokračují v plné parádě dál. Teď nás čeká jediný koncert na Slovensku v Bratislavě a tam to taky pořádně rozjedeme!

Dopadlo to dobře i ekonomicky, nebo jsou vaše ženy prodány do otroctví, jak jste avizovali?
Proth: Takhle monstrózní akce s sebou nese i monstrózní náklady, s tím jsme museli počítat. Než jsme se do toho pustili, dlouho jsme váhali. Přece jen to je pro metalovou kapelu velký krajíc chleba troufnout si na sportovní halu. Naštěstí se nám halu podařilo poměrně rychle vyprodat a společně s pomocí našich partnerů to všechno dobře dopadlo.
Dymo: Nakonec jsme vyšli celkem dobře a na prodávání našich opotřebovaných orgánů ani milovaných žen naštěstí nedojde.
Kolik jste před tím naspali? Nevyčerpala vás příprava Monstra před vlastním vystoupením?
Dymo: Musím přiznat, že jsme do koncertu dali hodně! Poslední týden byl fakt hektický. S Gorgym nás skolila chřipka, když jsme patnáct hodin denně dolaďovali videoprojekce v promrzlém kulturáku, a mně se v den koncertu asi na hodinu spustila krev z nosu. Po vlítnutí na jeviště a bouřlivém přivítání naší rodiny veškerá únava zmizela. Dostavila se až v ranních hodinách při návratu domů po velmi veselém večírku.
Proth: Vzhledem k tomu, že si všechno děláme sami, to znamená, že za námi nestojí žádná firma nebo management, který by to dal do kupy, to stálo fakt tunu energie. Naštěstí se nám podařilo sestavit super tým lidí, počínaje produkční firmou ZL Production přes naše zvukaře, osvětlovače, pyrotechniky až po bedňáky, ti všichni nám s tím fakt moc pomohli. Já osobně bych si dal týden nohy nahoru někde na Bali, ale naštěstí máme kapelníka vizionáře a workoholika v jedné osobě a ten nás nenechá zahálet.
Jak ses cítil při poslední písničce? 
Dymo: Jako vítěz Tour de France. Fakt jsme se snažili přinést lidem něco víc, než jsou u české kapely zvyklí. Bylo tam hodně technických složitostí, výsuvná plošina pod bubny, synchron desítek metrů LED stěny a videí, světel a samozřejmě zvuku a pyroefektů, které musely klapnout, aby byl efekt co nejlepší, a to vše bez možnosti zkoušky. Prostě na první dobrou! Celou show stavělo a organizovalo sedmdesát lidí a to nepočítám náš dvacetičlenný tým, takže fakt hukot. A navíc jsme to museli stihnout vše postavit za sedmnáct hodin. Hrubý odhad byl dokonce o několik hodin více, z čehož měli všichni strach, protože hrozilo, že to bude bez zvukovky.
Proth: Měl jsem při tý pecce rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem cítil obrovskou úlevu, že to všechno klaplo. Na druhou mi přišlo líto, že je konec. Celý koncert mi v hlavě letěly myšlenky na těch patnáct let, na všechny ty noci v dodávce, na převlíkání se někde na záchodech. Na hraní za pivo a párek… Říkal jsem si: Teď tu stojíme před vyprodanou halou a je to naše hala, naši lidé!
Celé turné k patnácti letům absolvujete s kapelou Hämatom. Jak oni vnímali tu megashow ve sportovce, jsou na to zvyklí?
Dymo: Hämatom jsou ostřílení profíci, kteří hrají stejně dlouho jako my a jejich pozice v Německu je srovnatelná, ne-li lepší, než máme my tady. Takže myslím, že si to prostě náramně užili, protože je naši fanoušci přijali moc dobře.
Proth: Je to velká kapela. V Německu jsou zvyklí hrát pro tisíc lidí i víc. Ale i tak si myslím, že jim spadla brada, když viděli tu obří stage. A určitě si to maximálně užili. Jsou to super kluci!


Prozradíte nám, kolik pyrotechniky padlo na Monstrum koncert?
Dymo: Měli jsme pro show 12 plamenometů a desítky výbuchů, ale přesně nevím. Co náhodou vím, je, že na Monstru bylo 3600 metrů kabelů, přivezlo ho 5 kamionů, vážilo 22 tun a bylo tam 312 světelných zdrojů, 40 motorů a 280 metrů čtverečních pódia, jo a zvuk měl 300 000 W. Tohle všechno nám totiž vyjmenoval geniální Alexandr Hemala do našeho medailonku o historii kapely a přípravě Monstra.
Proth: Jirka odpověděl více než přesně! Já jen doplním, že pyrotechnika mě stála více než padesát telefonátů s majitelem firmy na speciální efekty.
Sami říkáte, že jste si nasadili vysokou laťku. Kam ji posunete teď?
Dymo: Myslím, že jsme celkem kreativní skupinka, která si vždy dala záležet na jevištním projevu a celkové show, takže nápadů je celkem dost. Pak už je to spíš otázka peněz.
Proth: Na Monstrum bude těžké něčím navázat, ale my máme rádi výzvy a máme spoustu nápadů. Pokud bude Dymytry rodina držet při nás, nachystáme pořádně velký věci!

Sponzorováno