Rock&Pop 06/19

titulka 06 2019 both

Česká účast na zahraničních, přesněji řečeno evropských festivalech není už žádnou raritou. Ať už se jedná o hudební turisty, nebo interprety. A přestože, jak jsem se již zmínila ve druhém úvodníku, je Česká republika festivalovou velmocí, velké spoustě tuzemských fandů to nestačí a rozjedou se za hudebními zážitky do Německa, Velké Británie, Nizozemska, Polska, na Slovensko i do Maďarska.

I když ráda a často cestuji, obdivuji spíše přírodní krásy a vyhledávám ticho a klid. Rozhodla jsem se, že letošního srpna spojím příjemné s užitečným a stanu se na jeden týden i já hudebním turistou. Mou cílovou destinací bude festival Banát v Rumunsku. Přiznám se, že když jsem dostala nabídku svézt se speciálním vlakem, vypraveným z pražského Smíchova a vezoucím festivalové fanoušky i některé vystupující interprety, neváhala jsem ani vteřinu. Nejde ani tak o festival samotný, dokážu si dokonce představit, že bych si odpustila vystoupení kapel, protože je přes letní sezonu uslyším nesčetněkrát i u nás. Ze všeho nejvíc mě láká okolí transylvánských Karpat, atmosféra, cestující ve vlaku, kapely, které v něm budou hrát a prát se s akcelerací, i nesmazatelné zážitky, jež si odtamtud přivezu. Komu nestačí si o mé cestě číst v zářijovém vydání Rock&Popu a chtěl by tuhle jízdu zažít, jistě je ještě možnost.

Speciální vlak vyjede letos už potřetí. Pořadatelé akce nabídnou tamní české komunitě kulturní zážitek. Nabídnou ho ale i několika stovkám Čechů, kteří o této komunitě dosud neměli ani páru.


Máme tu červen, a ačkoli počasí dalo o letní sezoně vědět až teď, máme už pár open airů za sebou. Česká republika je festivalovou velmocí, a tak nás velká várka festivalů stále ještě čeká. Další avizovaná finanční krize se zatím vznáší jen ve vzduchu, a tak se budou návštěvnické rekordy na hudebních akcích lámat i letos. Svůj malý festiválek nebo slavnost má bezmála každá ves, hasičský sbor, fotbalisté, pivovar, lihovar, hrad či zámek. Na síti festivalů pracují i interpreti samotní, neopomínejme Kryštof, Divokýho Billa nebo Tři sestry.

Hudebních možností pod širým nebem tak nabízí tato země stovky a návštěvníci je mohou přebírat vidlemi. Horší je pak situace pro pořadatele, kteří se musí mezi konkurencí udržet a nezkrachovat. Ti vedou pomyslnou bitvu hned na několik stran. To, zda promotér vyhrál svou válku, poznáme až příští rok. Své boje každý pořadatel svádí nejen s úřady, stále se měnící legislativou, OSA, Intergramem a dalšími poplatky, s počasím nebo konkurencí, ale i s interprety samotnými. Ti nejenže každým rokem stále rapidně zdražují, ale mění i své technické požadavky, jež chtě nechtě stojí další peníze. Jak podotkla kolegyně po návštěvě koncertu Leoše Mareše v O2 areně: „Leoš je důkaz, že lidi se chtějí hlavně bavit a umění jde stranou.“

Důkazem, že umění ustupuje show, není jen Leoš Mareš, ale i každé druhé vystoupení jakékoli kapely na velkých festivalech. Hudba samotná jde ruku v ruce s vizuálním provedením, a tak nejsou výjimkou přibývající pyrotechnické prvky, projekce, světelná show, kostýmy, nové backdropy, opony nebo střílející konfety do všech stran. Potud je vše v pořádku. Zřídka se však přihodí, že vizuální stránce ustoupí hudební projev samotný a interpret se stane otrokem svých vlastních výmyslů. Nejednou jsem byla během květnových koncertů svědkem toho, jak se pro mě energické a přirozené skupiny změnily na roboticky se pohybující kolos bez energie s předem načasovaným plánem, bez schopnosti improvizace, ve stresu, aby vše klaplo, jak má. Fanoušci mají přece na svých idolech nejraději to, když mají možnost se ujistit, že jsou to lidé jako my všichni. Proto o nich čtou v časopisech nebo si je ohmatávají při autogramiádách. Ukázat lidskost přímo z pódia je to nejjednodušší, co každý muzikant může pro fanouška udělat. Já sama si pamatuji na koncert kapely Guano Apes před desítkami let na pražské Brumlovce jen proto, že vypadla elektrika a skupina zahrála několik písní bez proudu, přesto s úsměvem a nadsázkou. Rázem to pro mě byla jedna z top kapel mého života, aniž bych je měla kdy slyšet znovu.

Do festivalové sezony 2019 tedy přejeme pořadatelům i fanouškům co nejvíce přirozených hudebních zážitků!

Sponzorováno
banner 1000x250 V3.jpg

Související články

MILOŠ DOLEŽAL Jr. Lidé můžou zářit prakticky kdykoli, když jsou šťastní v tom, co dělají

Rodák z Vysočiny, který se po vzoru svého otce rozhodl zasvětit život hudbě. Absolvent hry na kontrabas v Kroměříži, ale i dvou semestrů baskytary na prestižní americké hudební škole. Učitel několika oborů na dvou základních uměleckých školách v Jihočeském kraji, jenž dokáže vidět a rozvinout ve svých žácích skrytý potenciál. Talentovaný baskytarista s vybroušeným stylem hry, který si zakládá na morálce, disciplíně…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

MATĚJ HOMOLA Když nemám zrovna nápad na originální sochu, jdu a vyřezávám zvířata, to je pro mě škola

Když se řekne Wohnout, vybaví se hudebním fandům pravděpodobně tvář jejího nejvýraznějšího člena, zpěváka a kytaristy Matěje Homoly. Stejně jako jeho mladší bratr Honza se i Matěj zhlédl ve výtvarné tvorbě. V době lockdownu objevil souhrou okolností řezbářství a od té doby podle vlastních slov prakticky nepustil motorovou pilu z ruky. Na kontě má na tři stovky soch zvířat, postav…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

rockandpop Aktuální vydání pro registrované ZDARMA REGISTRACE
Mám registraci/členství - PŘIHLÁSIT Výhody členství INFO. ZDE