Rock&Pop 12/18
Už dlouho přemýšlím, že změním fotku u úvodníku. Je alespoň deset let stará a rozhodně tak už dávno nevypadám. Není to proto, že bych se chtěla prezentovat jako věčná mladice, ale zkrátka se nerada fotím, a je to pochopitelně i proto, že už nikdy nevyloudím lepší fotky, než když mi těch dvacet opravdu bylo.
Zatímco muži věkem zrají a nabírají charisma, pro ženy není stárnutí nic příjemného. Procházejí drahými procedurami, koupou se v omlazujících prostředcích a make-upech, jen aby udržely svůj vzhled ideálně před hranicí třicítky. Nejde to však, a jejich charismatický starší manžel je pravděpodobně nakonec vymění za dvacetiletý originál. To proto, že i muži se se stárnutím potřebují vyrovnat a dělají to prostě po svém. Zatímco ženy dřou přímo na své skořápce, pánové se zamaskují hezkými věcmi, které by je mohly omladit a zkrášlit. Ať už jde o rychlá auta, moderní oblečení, cool sporty nebo mladší milenku či přítelkyni.
Nizozemec Emile Ratelband svou touhu vypadat mladě dotáhl až k žalobě úředníků za to, že mu nechtěli omladit doklady. Cítil se svěže, a tak trval na tom, aby mu oficiálně ubrali dvacet let života. Údajně mu věk 69 let znemožňuje sbalit fešnou společnici na seznamce a dělat další věci, jež jsou pro padesátníky standardní. Doufala jsem, že datum narození a smrti jsou jedny z jasných a neměnných konstant života, o kterých mě nikdy nenapadlo polemizovat. Ale koukám, že ani tady už žádnou jistotu nenajdu.
Jen mě napadá, jakou řetězovou reakci by mohl vyvolat rozsudek ve prospěch Emila Ratelbanda, tedy že úředníci pokořili čas a skutečně mu změnili datum narození, jen tak vymazali dvacet let života. Každý by už pomocí žaloby měl právo zkusit změnit úplně všechno. Já bych zkusila bojovat za více červánků na obloze, tak mi držte pěsti.
Měla jsem tu čest pracovat v jednom bulvárním deníku, a tak vím i o praktikách kdejakých celebrit, jak se do tisku dostat. Ne vždy je totiž na vině hyenismus novinářů, spousta hvězd a hvězdiček na sebe upozorňuje sama. A to až tak, že zavolá do redakce, oznámí, kde se budou producírovat nazí a případně s kým, ať tam někdo dorazí udělat pár fotek, samozřejmě za pár korun na přilepšenou. Pak se tak jakože na oko s deníkem hádají, co že jim leze do soukromí. To i samotnému tisku dodá na popularitě, obě strany jsou spokojené a život jde dál.
Největším expertem byl Jirka Pomeje, ještě z dob, kdy se těšil ze společnosti Ivety Bartošové, volal i několikrát denně. Od dob, kdy působím v serióznějších vodách, jsem na tyto směšné PR způsoby zapomněla a bulváru si nevšímám. Aniž by mě o tom napadlo přemýšlet, domnívala jsem se, že v době Facebooku a Instagramu již není třeba někam volat, někoho prosit a uměle na sebe upozorňovat. Ostatně správným sdílením svých fotek dosáhne svého téměř každý, bez ohledu na to, zda je celebrita. Pletla jsem se.
Dnes se mi dostala do e-mailové schránky tisková zpráva o tom, že má Dara Rolins nejspíš nového přítele. Jedná se pochopitelně o placenou zprávu PR agentury, pravděpodobně na podporu jedné značky telefonů, na niž Dara s Martinem Šonkou natočili reklamu. Je mi celkem jedno, zda Dara s Martinem opravdu budují vztah, nebo je to marketingový trik, jak prodat telefony, které nikdo nechce. Podání rádoby exkluzivní informace ze soukromí opuštěné Dary v laciném provedení je zase jen byznys a sázka na lidskou hloupost. Ačkoli vím, že Dara je v podstatě reklama sama a je na svém Instagramu schopna propagovat i tkaničky od bot, tohle bych od ní nečekala, a možná právě proto mě to tak rozčílilo.
V době totálního mediálního chaosu, kdy jsou lidé tak pohodlní a odkazují se právě jen na názory z médií, jsou rázem všichni úplně mimo. Novinařina ztrácí prestiž a vážnost, a to přiznejme si zcela právem, neboť většinu obsahu vytváří a diktuje vražedná trojkombinace politika, PR agentury a lidská hloupost. Zdánlivě jde o maličkost, ale tato zpráva je jen jednou rybkou v moři, která se ve vašich novinách objeví a vy ji budete vnímat jako důvěryhodnou.
