Tornádo Lue se vrací s novou deskou
Tornádo Lue ožívají a vydávají se na cestu swingujících rytmů, podpořených saxofonem Jiřího Jelínka, které gradují až někam k čardáši okořeněnému punkovou drzostí a hypnotickým zpěvem, který jako by se ozýval ze sna nebo z baru One-eyed Jacks z Lynchova Twin Peaks. V plné parádě zazní nové písně za aktuální desky, ale i starší skladby ze všech období existence kapely: Panenka, Nick a svícen, Lady Lazarus, Sladké je žít, Cesta domů, Beatles – jak to bylo doopravdy a řada dalších.
“na Očích slnka si Tornádo Lue zachovává jednu velmi podstatnou věc: magickou atmosféru svých písní i jejich nahrávek.” – Ondřej Bezr LN, recenze, pá 8.12. Bohumil Hrabal, Sylvia Plath, šanson, punk, film noir, klezmer, kabaret, ale především silné písničkářství osudové ženy Jany Tóthové: “Všechny písně na nové desce postupně vytvořily kompaktní hmotu a fungují jako celek ve svém vlastním časoprostoru. Některé se od původní demo nahrávky změnily k nepoznání,” říká zpěvačka která je tentokrát autorkou všech textů na albu. Pouze titulní skladbu Oči slnka doplnila fragmentem básně Mraky a súmraky od Johna Keatse v překladu Mariána Anderčíka.
“Začalo to už dávno. Je to zvláštní svět, ve kterém žijeme. Pekelné bestie, démoni a duchové, spousta trollů a dalších bytostí s horkou krví a bestiálními tvářemi. Často je slyšet jejich vytí, které zní jako tajemný a melancholický zpěv.” – Kouzlo Tornádo Lue stále působí. Přijďte se o tom přesvědčit na pražský křest 9. února do Paláce Akropolis.
Ukázka z alba:
