Wohnout slaví 20 let, popřál jim čtyřtisícový dav
Sladkých 20 let se dožila oblíbená česká kapela Wohnout. Velkolepou narozeninovou oslavu uspořádali 16. Listopadu v Malé sportovní hale Incheba v Praze.
Že jde o největší počin čtyřčlenné pražské party, bylo jasné už při příchodu do haly. Ačkoliv do jejich vystoupení ještě zbývalo dost času a přítomné zatím zabavovaly kapely Circus Problem a Th!s s Vojtou Kotkem v čele, atmosféra naznačovala, že půjde o pořádný večírek. A také ano.
Bratry Matěje a Honzu Homolovy, basáka Jirku Zemánka a bubeníka Fenka při jejich příchodu na pódium přivítal více jak čtyřtisícový dav. Protože šlo o největší koncert ve dvacetileté historii kapely, dali si Wohnouti záležet nejen na vyváženém playlistu, který sliboval průřez celou jejich kariérou, ale i na vizuální stránce. Kulisy na pódiu znázorňovaly domy na pražských Vinohradech, šlo o ulice, ve kterých kluci vyrostli.
Pestrý byl i seznam hostů, kteří přišli na pódium Wohnouty podpořit. Nesměl chybět otec kluků Homolových Oleg Homola, který s kapelou hostuje poměrně často už několik let zejména na letních festivalech, a na pražském koncertě si s nimi střihnul píseň Gastrosexuál. V songu Svatozář si zase zahostoval houslista Vojta Lavička, s nímž kapela spolupracovala v minulosti na akustickém turné. Zajímavým zpestřením byly loutkové postavičky Spejbl a Hurvínek, jimž se dostalo prostoru v hitovce Pepíčci, natěšený dav ale nejvíc ocenil přítomnost Evy Pilarové. I ta se stala v poslední době stálým hostem kapely a na této oslavě si s ní zazpívala nejen pecku Še-ve-le-ní, ale také své dvě písně Oliver Twist a Montiho čardáš. „S takovýma muzikantama sed zpívá samo!“ rozloučila se Pilarová s Wohnouty, kteří se pochlubili, že si se zpěvačkou v šatně konečně potykali. Kdo ale očekával přítomnost čestného člena kapely Jakuba Koháka, ten se nedočkal. Režisér se mezi hosty neobjevil, skladba Dobrý den, pane Kohák ale v repertoáru zazněla.
Krom zmíněných hitů zazněly během koncertu snad všechny oblíbené songy. Publikum si mohlo zapařit na novější kousky jako Ganga, Gastrosexuál, Pepíčci, Svatozář nebo Bárbíno?, největší úspěch ale stejně měly léty osvědčené staré pecky. Raydu, V Mostecký, Vrátnýho, Psí píseň, Sejkonopí, Gramofón nebo stále tak oblíbené Banány odzpívala rozpařená hala sborově. Wohnouti se s publikem loučili nadvakrát, protože je samozřejmě nechtělo nechat odejít bez přídavku. Během něco se samozřejmě dočkali i asi absolutně nejoblíběnější wohnoutí písně Svaz českých bohémů, která byla dokonalou tečkou za skvěle vydařeným koncertem.
Wohnouti si v Inchebě vzali do úst pořádné sousto, rozhodně se jím ale nezadusili. Až na drobné organizační zkraty, které nebylo v moci kapely ovlivnit, se monstrózní oslava dvacetin vyvedla skvěle. Kdo přišel za hudbou, rozhodně si nemohl stěžovat. Wohnouti se pomazlili s dobrým zvukem, nadupaný playlist šlapal jak hodinky, skvěle vymyšlená scéna lahodila oku a rozjetá atmosféra musela strhnout snad každého.
Wohnout je kapela, která jako jedna z mála vydržela celých dvacet let ve stejné sestavě. Nejsou jen spoluhráči, ale i blízcí přátelé, jež spojuje hromada zážitků i mimo dění kapely. Jsou jako fungující rodina a svoji pohodu přenášejí i na své fanoušky. Také proto ani po tak dlouhé době neztrácejí na síle a jsou stále jednou z nejvyhledávanějších festivalových i klubových kapel. Na koncertě v Inchebě dokázali, že rozhodně nepatří do starého železa či kapelní ho důchodu. Naopak. Pokud si střihnou ještě další dvacetiletku, život bude příjemnější. Snad i oslava čtyřicetin bude stejně vydařená. A co teprve šedesátin!
Autorkou textu je Marta Pušová