Deep Purple – Whoosh!

deep purple

DEEP PURPLE

Whoosh!

earMUSIC  51:29

HARD ROCK, PROG ROCK

ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA

Správně stárnout se dá jediným možným způsobem: tvořit a hrát bez ohledu na škatulky a trendy. A Deep Purple si „důchodový“ věk opravdu užívají. Dávno nejsou těmi, kteří by ohromovali údernými kytarovými riffy, a už nikdy také nenatočí žádné zásadní hity, jakými byly svého času Smoke on the Water, Highway Star, Child in Time a další. Nechávají věci prostě plynout. Jednak proto, že síla kapely dnes spočívá v úplně jiném hudebním smýšlení a bez dvou stěžejních muzikantů, Ritchieho Blackmorea a Jona Lorda, to ani jinak nejde. A přiblížit se na prahu pětasedmdesátky k původní mladické nespoutanosti by se rovnalo zázraku.

Proto je aktuální deska vyklidněná, až může leckoho nudit. Více než o touze po úspěchu a dravosti vypovídá spíše o prosté radosti ze společného hraní a možná i nostalgii. A přestože zní většina skladeb nenápadně, nebo zavání rutinou, najdou se i klenoty. Například hravá Nothing at All. Je jako horská bystřina přeskakující kameny a sršící jiskřivými nápady. Právě pro takové okamžiky stojí za to žít a být fanouškem hudby. Škoda jen, že se další takový pocit dostavuje až s předposlední, nově upravenou instrumentálkou And the Address z prvního kapelního alba And the Address Shades of Deep Purple (1968).

Ostatní písně vesměs splývají a nezalezou na první poslech pod kůži. Jejich tvář je však díky výraznému přispění klávesisty Dona Aireyho progresivnější a je v nich zakomponován otisk takřka všech předchozích období, jimiž si Deep Purple prošli, od hardrockového pravěku až po spacerockové nálady poslední doby. Zvukově pak kolekce navazují na předchozí dva počiny Now What?! (2013) a Infinite (2017). Jak by ne. Už potřetí za sebou produkoval britskou skupinu věhlasný Bob Ezrin. Doma ve Spojeném království to sice stačilo „jen“ na čtvrté místo v albovém žebříčku, avšak zájem skotských fanoušků a v některých dalších evropských zemích vystřelil jedenadvacátou studiovku Deep Purple na vrchol národního prodejního žebříčku. Možná poslouchali Whoosh! trpělivěji než ostatní, ale co naplat, nebude to deska, kterou si všichni zamilují. Jen další z řady.

 

Sponzorováno
banner 1000x250 V3.jpg

Související články

RADŮZA I když přijdou temné doby, pořád je někde odemčené nebe

Radůza, žena, jež vás na koncertě uhrane svou energií, mnohotvárností hlasového projevu i poetikou textů a překvapí plejádou nástrojů, které ovládá a během vystoupení prostřídá. Při rozhovoru s ní oceníte zejména její přirozenost, přímost či hloubku a upřímnost slov, jež vysloví, ať už se jedná o jakékoli téma. Ačkoli bylo hlavním tématem našeho povídání dvojalbum Nebe je odemčené, které vydala v půli března, obsáhly…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

IRON MAIDEN Do pekla a zpět

„Noc byla černá a bylo zbytečné se bránit. Peklo s ohněm bylo zplozeno, aby bylo osvobozeno. Pochodně plály a posvátné nápěvy byly odříkány. Rituál začal, Satanovo dílo bylo dokonáno.“ „6-6-6, číslo pro tebe a mne!“ (The Number of the Beast) TEXT: MARCEL KOTEK Po pětileté existenci promluvili Iron Maiden jako pozdější pionýři nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) k metalovému…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

rockandpop Aktuální vydání pro registrované ZDARMA REGISTRACE
Mám registraci/členství - PŘIHLÁSIT Výhody členství INFO. ZDE