Hard Balls | Blackout
Hard Balls
Blackout
ALFEDUS 41:55
HARD ROCK
Recenzuje: SOOLEN 72%
Hard Balls hrají na debutu Blackout solidní hard rock, vlastní tvář ale ještě trochu hledají
Hudebnímu světu vládnou jiné žánry, s tím se musí příznivec rocku a vůbec kytarové muziky tak nějak smířit. Nicméně kapely, které stále drhnou struny zkreslených kytar a kupředu je nese kvapík bicích a dunění basy, stále žijí. Smrt rock’n’rollu už věštilo spousta lidí – a on furt ne a ne zdechnout. A je prostě fajn, že i v Čechách vznikají kapely, které k rockové muzice přistupují s láskou a nadšením.
U Hard Balls z Nového Jičína je totiž ona láska a nadšení pro muziku tím hlavním hnacím motorem. Na debutové desce Blackout je prostě setsakra slyšet, na čem pánové vyrůstali a co jim v přehrávačích hraje dodnes. Netřeba být hudebním vědcem na to, aby na první dobrou vyskočili AC/DC. A pětice muzikantů tenhle inspirační zdroj nijak neskrývá.
Je tohle přiznání (ostatně potvrzená bonusovým živým coverem Man Down, poněkud nešťastně i s představovačkou kapely, kde prostě na každém živáku padá řetěz), či snad přímé odkazování, špatně? No v žádném případě nikoliv. Samozřejmě, skupině Hard Balls by šlo do jisté míry vyčítat epigonství, ale proč vlastně? AC/DC se tu ctí, ale nikoliv prvoplánově nenapodobují, i když je zde nemálo momentů, kdy si prostě na léty prověřené pecky od party kolem Anguse Younga nelze nevzpomenout. Podstatná je tu energie, s jakou jsou schopni svůj hrubozrnný hard rock hrát. A ta je nakažlivá a strhující jízda. Blackout šlape jako dobře namazaný stroj, anglické texty mají smysl, riffy patřičně řežou a když zazní bluesová harmonika Smrťáka Jarmila, je to báječné a chvályhodné osvěžení.
Za prvoplánově siláckým názvem Hard Balls se skrývá pětice solidních muzikantů (Vít Dorazil, Dalibor Šimečka, Michal Adamec, Michal Krupka, Standa Bartoň), kteří po čtyřech letech společného hraní debutovali s albem, které je plné vlastního materiálu. A to je rozhodně velký klad. Ono je totiž strašně snadné ohrávat písně svých vzorů. O hodně těžší je najít si svou, byť odvozenou, cestu. A to se na Blackout v zásadě daří. Navíc je zde potenciál k další autorské tvorbě, v níž se novojičínské formaci podaří dát jasné kontury své vlastní tváři. Na aktuálním albu totiž zatím prosvítá jen příležitostně.
VIDEO
Hard Balls – S.O.S. (Scream Of Satan)
Black Hand Of Rock ‘n’ Roll
