Rock&Pop 01/17

Bavil ses? Zbytek roku nebudeš!
„Komu je ráno dobře, večer se dobře nebavil,“ říká se nejen o oslavách silvestra, ale o všech mejdanech, na nichž by měl mít hlavní slovo alkohol, a k silvestrovské noci to prostě patří. „Jak na Nový rok, tak po celý rok,“ praví další přísloví, a možná proto tráví většina lidí dny v podnapilém stavu, po opici, je jim špatně nebo tak přinejmenším alespoň vypadají. Ačkoli organizované zábavy nezavrhuji, nikdy nepatřily mezi záležitosti, které bych označila za výjimečné nebo na ně dokonce vzpomínala. Na silvestrovské noci mě dojímá pouze ohňostroj, nicméně ten silvestrovský připomíná spíše válečné první linie než světelnou show pro pobavení. Přesto každý rok vyrážím do ulic hledat atmosféru, to napětí a naději z něčeho nového a neznámého, k níž dříve stačila jen prskavka, Menšík a trocha sněhu.
A jak jste trávili letošního silvestra vy? Využili jste některou z TOP nabídek netradičních oslav a trávili noc na laser game, v balonu, bungee jumpingem, v sauně, na horách nebo na lodi? Zlákal vás výlet do novoročních Benátek, Berlína či Paříže, nebo jste se stejně jako každý rok váleli u televize či se motali ve změti poletujících petard v ulicích města, s litry alkoholu, následnou opicí a kyselým obličejem, který vám vydrží pravděpodobně po celý další rok? Přestože první pořekadlo přestává postupem času platit a při řadě alternativních zábavných metod, jak si užít silvestrovskou noc, se dá interpretovat spíše jako „Kdo přežil, ten se dobře nebavil“ a pranostiku „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ teprve prověří čas, už teď se dá tipovat, co kdo 1. ledna nejspíš dělal.
Nezakouříte si ve své oblíbené hospodě, a pokud ano, tak s pohledem na černé plíce, nohy či jinou zdevastovanou část těla na krabičkovém pexesu. Můžete prásknout souseda za to, že špatně topí, nebo barmana za to, že vám nevydal účtenku. Uprchlíci z Asie zaplavují Evropu, USA vládne buranský milionář z německé rodiny, nám zase ze Slovenska, Lewron končí s Anděly, Slavíkům kraluje Ortel, v tuzemském hudebním světě se na úkor hudby samotné řeší politika, rasismus a teď dokonce i satanismus. Mohla bych pokračovat dál a strašidelnou bilanci v kostce, bilanci roku 2016, ještě více opepřit.
Svět se mění, začíná se otáčet jiným směrem a události uplynulého roku dokazují, že nálada společnosti se mění s ním. Ještě méně radostný je fakt, že se v roce 2016 na poli hudebním usadil nebeský dramaturg a do svého programu obsadil jedny z největších muzikantů země. K těm se pochopitelně v tomto vydání ještě jednou vrátíme.
Rok 2016 přinesl ale i řadu úsměvných, radostných a milých okamžiků, kterých bylo dokonce mnohem více než těch tragických. Jen lidé se už neumí tolik radovat. K radosti a úsměvu stačí maličkosti, tak málo, že si nezaslouží větší pozornost. V šuplíku zapadnou, tiše se usmívají, kdežto špatné dny, nálada a stres blikají na vrchu poličky červeným světlem a bzučí na poplach. Vypněte je, prostě je shoďte, rozbijte nebo alespoň ztlumte. Uslyšíte ten smích ze šuplíků.
Rok 2017 nebude jiný. Konflikty, války, hádky, hlad, smrt ani stres nezmizí. Nejenže nepřestanou vládnout ti, na které nadáváme, ale dost možná se objeví další a mnohem horší. Dost možná vyhraje Ortel Absolutního slavíka a zpěvákem roku budou Aleš Brichta nebo Daniel Nekonečný, pravděpodobně opustí hudební svět další řada skvělých osobností a rozšíří tak božskou supergroup.
I já jsem si dávala tisíce předsevzetí, aby se mi následující rok žilo snadněji, šťastněji a lépe. Ta jsem postupně porušovala, abych si pak mohla vymyslet další. Trvalo mi šestatřicet let, než jsem dodržela jedno, které opravdu funguje – vypněte ten alarm. A i když rok 2017 nebude o nic lepší než rok 2016, vy to tak uvidíte.
Zdravím,
Úvodní slovo hezké, ale do konce textu asi promluvil nějaký nezbedný šotek, asi nějaký podivný skript při operaci cut&paste. Poslední řádek vypadá takto:
rok 2016, vy to tak uvidíte. zet i rokem 2017.