Rock&Pop 09/15
Informovat, překvapovat, ale především bavit. To je to, co bychom chtěli s Rock & Popem dál dělat, a zároveň je to i odpovědí čtenářům na jejich stejnou otázku. Od magazínu, nejen hudebního, se právě tohle očekává, vždyť přece je to i jednou z jeho základních funkcí a důvodem, proč ho vy, čtenáři, čtete.
Kromě menších, nicméně nutných grafických úprav se témata Rock & Popu, jak ho znáte, nemění, ba naopak. K encyklopedickým a faktickým informacím, na které jste ze stránek časopisu zvyklí, vracíme nezbytnou publicistiku, snahu objevovat a rozšiřujeme novinkovou část. Resuscitujeme domácí scénu a taktéž jí poskytujeme větší prostor, než měla doposud. To vše jako pozadí zásadních a aktuálních témat daného měsíce.
Pro zářijové vydání si nemůžu dovolit neupozornit na rozhovor s Genem Simmonsem nebo se srdcovou záležitostí mého mládí – Dog Eat Dog, kapelou, která vás mnohé možná překvapí nejen svou dosavadní existencí, ale i tichou expanzí do ČR a spoluprací s mnoha našimi „mladými“ kapelami.
Rock & Pop nabírá druhý dech a já jsem ráda, že můžu být u toho. Nervozita, stres a netrpělivé očekávání výsledku, pocit zodpovědnosti, oťukávání se s redakcí, která s sebou nese handicap absence „zvučných“ jmen kritiků, jejichž zvučnost byla nabyta především spoluprací na tomto časopisu, se postupně mění v úlevu, hlasitý výdech a radost z každé smysluplně zaplněné stránky.
Děkuju tedy veřejně všem, kteří se podíleli na znovuzrození Rock & Popu, těm, kteří se mnou zvedli vhozenou rukavici a postavili se na pranýř kritikům, a především těm nejdůležitějším – vám, čtenářům!
