The Pretenders – Alone

Anglo-americká skupina The Pretenders si vybírala delší dobu dovolenou, neboť si mezitím její zakladatelka Chrissie Hynde vyzkoušela sólovou kariéru a vydala v roce 2014 první sólovku Stockholm. Jak se to ale vezme. V kapele se totiž bez ní nepohne ani lístek a je to ona, kdo určuje její příští složení a směr. Znalé těchto poměrů proto asi nepřekvapuje, že po předchozí úspěšné desce Break Up The Concrete (2008) nezůstal ve skupině kámen na kameni a že se zpěvačka obklopila úplně novými muzikanty. Stafáž jí tentokrát dělají Dan Auerbach (The Black Keys) a jeho spoluhráči z další party The Arcs.
Při poslechu alba Alone zjistíme, že se opět ocitáme na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy The Pretenders někde v garáži teprve utvářeli svou tvář. A o to nejspíš Chrissie Hynde šlo. Vrátit se ke svým hudebním kořenům a ukázat syrový zvuk té doby. Nejlépe asi tento retro sound dokreslují ploužák I Hate Myself, který je jakoby střižen na zakázku mistru béčkových hororů Quentinu Tarantinovi, nebo úvodní pecka Alone, evokující lehce prvními tóny Beatles. Všech dvanáct skladeb vykazuje přitom patinu. Jsou temnou výpovědí ženy, jež si prošla celou řadou vrcholů a pádů, přežila drogovou anabázi i smrt několika kamarádů z kapely. Zůstala v ní nakonec osamocena a podle všeho drží její otěže dost pevně na to, aby se mohla dál považovat za principálku.

Roman „News“ Zakrádka

Příjemně zemitou titulní Alone startují nové album britsko-američtí The Pretenders. I když se kolem principálky Chrissie Hynde vyměnil od poslední desky z roku 2008 prakticky celý ansámbl, tím, co kapelu i nadále charakterizuje, je zejména její typický vokál. A co si budeme nalhávat, v současné době jsou The Pretenders už vlastně stejně hlavně ona. Rozjezd je příjemně garážový, přeslechnout nelze bluesové vlivy a album výrazněji neztrácí dech ani ve skladbách zasvěcených pomalejšímu tempu a tak trochu komornější atmosféře. Na druhou stranu, jeho střední část může působit trochu rozvlekleji. Producentský dohled nad deskou měl kytarista a zpěvák The Black Keys Dan Auerbach a podařilo se mu spojit ostřejší i klidnější hudební polohy s hlasem Chrissie Hynde vcelku přesvědčivě. Dokonce jako by se místy zdálo, že je zřetelně slyšet určitá návaznost na dávnější nahrávky kapely z 80. let. Jasně, je to tak trochu v retro duchu, ale pokud je celé to „skororetro“ podané takhle s chutí, dávkou vkusu a jisté rockové elegance, má, oproti recyklacím nejrůznějších bizarností a hudebních fosilií, své opodstatnění. Mělo-li by se snad jednat o poslední album pod značkou The Pretenders, je to rozhodně důstojná tečka.

Milan Slezák

Sponzorováno
banner 1000x250 V3.jpg

Související články

HOLKA V KAPELE: ANO, nebo NE?

Mít holku, nejlépe za mikrofonem, je pro některé kapely terno. Sázejí totiž často na její vizuální (někdy i více než pěvecké) přednosti a věří, že si je podle ní fanoušci zapamatují a pro mnohé z nich to bude důvod, proč danou formaci podporovat. Efekt to ale může mít i zcela opačný. TEXT: MILAN SLEZÁK, JAN ŠÍDA FOTO: JAN ŠÍDA Na hudební…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

IRON MAIDEN Do pekla a zpět

„Noc byla černá a bylo zbytečné se bránit. Peklo s ohněm bylo zplozeno, aby bylo osvobozeno. Pochodně plály a posvátné nápěvy byly odříkány. Rituál začal, Satanovo dílo bylo dokonáno.“ „6-6-6, číslo pro tebe a mne!“ (The Number of the Beast) TEXT: MARCEL KOTEK Po pětileté existenci promluvili Iron Maiden jako pozdější pionýři nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM) k metalovému…

rockandpop

Aktuální vydání pro registrované ZDARMA – REGISTRACE ZDE

Mám registraci / členství – PŘIHLÁSIT
Výhody členství – Informace ZDE

rockandpop Aktuální vydání pro registrované ZDARMA REGISTRACE
Mám registraci/členství - PŘIHLÁSIT Výhody členství INFO. ZDE