EDITORIÁL Září 2021

Rock&Pop je mrtev, ať žije Rock&Pop!

Nepíše se mi to lehce, ale právě držíte v  rukou jeden ze sběratelských unikátů, poslední tištěný časopis Rock&Pop. Zásadní rozhodnutí vydavatele přišlo velmi rychle, ačkoli nás zhoubný covid sžíral od počátku pandemie a  prvních vládních omezení. Důvody, vysvětlení, další vyhlídky, možnosti pro předplatitele nebo rozloučení a poděkování od mnoha redaktorů najdete v samostatném článku uprostřed časopisu. Já bych tento prostor opět využila na osobní vzkaz všem našim čtenářům i redaktorům. S velkou pravděpodobností píšu svůj poslední úvodník a nebudu lhát, když řeknu, že se mi zčásti ulevilo. Vymýšlet témata na dva vzkazy čtenářům v měsíci od roku 2015, neopakovat se a nesnížit se k  tomu, abych vám odrecitovala obsah časopisu, není lehká úloha. Pravdou ale je, že jsem si zvykla tyto řádky využívat jako osobní portál, ve snaze být vám lidsky nablízku. Vy jste pro zpětnou vazbu používali nejrůznější způsoby, od pošty, e-mailů až po vzkazy na sociálních sítích. Za všechny vám z celého srdce děkuji.
Za šest let jsem od vás obdržela spoustu krásných a povzbudivých slov, jež se stala motorem mé práce. Stejně tak jsem vděčná za všechny kritiky a negace, které jsem právem v počátcích nástupu na šéfredaktorskou židli schytávala. Jako redaktorské ucho jsem dostala nabídku a  rozhodla se ji přijmout, učila jsem se až za provozu a pod dohledem těch nejlepších. Jen díky jejich podpoře jsem to nevzdala, ačkoli doba v časech odchodu kompletní redakce do Rock&All, kritiky konkurence, záplavy výhružných anonymů na mou osobu i rodinu, sprchy v médiích a především odlivu čtenářů, nebyla vůbec příznivá. Naštěstí se podařilo shromáždit redakci zcela novou, učili jsme se, časopis rostl, my s  ním a  čtenáři se vrátili. Vychovali jsme novou generaci hudebních redaktorů. Žádný z nich se nemusí za svou práci stydět, jejich služby dnes využívají i  jiná média. Za to vděčím jednomu z  největších učitelů, Jardovi Špulákovi, jenž mi stojí několik let za zády jako mentor, editor a především kamarád.
Děkuji celé redakci, i  těm, kteří jí pouze prošli. Děkuji všem kamarádům, již mě podpořili natolik, že se z nich v roce 2015 ze dne na den stali novináři a všechna úskalí časopisu prožili po mém boku. Ustáli kritiku a teď se spolu se mnou těší z chvály. Děkuji za neskutečnou podporu kolegyně, kamarádky a holky do nepohody Šárky Blahoňovské, bez jejíhož humoru bych byla jen poloviční. Na několik stránek by vyšlo portfolio našeho grafika Kouska, který udává směr a  feeling každé naší stránce, ale také mnoha jiným časopisům, kapelním, koncertním i  festivalovým plakátům, obalům alb, programům klubů a  podobně. Přesto si vždy najde čas vše ochotně a  naprosto originálně zpracovat. Jen díky jeho profesionální práci s  velkou nadstavbou krýt mi půlku zadku stíháme všechny uzávěrky.
Druhou půlku mi totiž kryje Jana Beranová, korektorka s viděním mezi řádky a pečlivostí, o níž mně se jenom zdá. Děkuji vám oběma. Jedna z největších poklon patří Richardu Harušťákovi, srdcaři, který se před šesti lety rozhodl Rock&Pop udržet naživu. Právě on mi dal šanci si to tady s vámi užít, to on stál v první řadě, když mě hájil, on mi dal důvěru a nepochyboval, když já už nevěřila. Jako správný kapitán stojí na palubě s námi i teď, když následky koronavirových opatření dožírají poslední kousky lodního stěžně.
Nemám v  plánu se s  vámi loučit, neboť pevně doufám, že i  vy chápete nutnost dnešní digitální doby přecházet do online, a ačkoli i já preferuji vonící a šustící papír, potkáme se spolu na monitorech vašich počítačů nebo displejích mobilních telefonů. Přesto bych vám přes svůj osobní komunikační portál ráda vyjádřila vděčnost za vaši přízeň.

Martina Jablanovská šéfredaktor

 

Komentáře